Ladislav Lála je od léta 2020 novým výkonným ředitelem informačních a komunikačních technologií v rámci Letiště Praha, a.s. Vystudoval MBA na The Open University, díky čemuž získal business přesah. Má bohaté zkušenosti s rozvojovými projekty v oblasti ICT, jakožto i vlastním provozem. V rámci předchozích pracovních zkušeností se mimo jiné podílel na digitálně transformačních projektech v České republice a na Slovensku. Dlouhodobě se zajímá o moderní ICT a bezpečnostní technologie a jejich smysluplné využití v praxi. V minulosti pracoval na dodavatelské i zákaznické straně, ať již v bankovnictví, loterii nebo třeba consultingu. Ve volném čase se věnuje sportu, zejména pak sportovnímu parašutismu, kterého je instruktorem. V uplynulých deseti letech navigoval kamiony během dálkových rallye na několika kontinentech. Za největší adrenalin považuje roční zkušenost s komentováním přímých přenosů závodů silničních motocyklů pro Českou televizi.
Za Vaši kariéru jste nasbíral mnoho zkušeností v řadě sektorů a oblastí. Která zkušenost pro Vás byla nejzajímavější a kde jste musel překonat nejvíce překážek?
Řídit IT a technologický rozvoj Letiště Praha je bezesporu zajímavou zkušeností. Letiště představuje velmi složitý systém generující množství specifi ckých požadavků, na které musí IT reagovat. Vše navíc funguje s vysokou měrou dostupnosti a samozřejmě i bezpečnosti. Z profesního pohledu vzpomínám v dobrém i na zkušenost spojenou s budováním loterie pod hlavičkou přední sázkové společnosti Fortuna. Měl jsem štěstí na skvělé manažery, od kterých jsem se mnohému naučil. Jsem toho názoru, že role IT je bez ohledu na konkrétní odvětví vždy velmi podobná.
S jakými problémy se na letišti nejčastěji potýkáte? Můžete zmínit nějaký konkrétní z tohoto nebo minulého roku?
Spíše než slovo problém se snažím používat slovní spojení situace k řešení. Na Letiště Praha bohužel dopadly a dopadají důsledky pandemie koronaviru. Žádná krize nedokázala takovým způsobem ochromit ekonomiku, cestovní ruch obzvlášť, jako právě COVID-19. Něco podobného je samozřejmě nové pro nás všechny a každý se s tím vyrovnáváme po svém. Díky prozíravému vedení společnosti s tehdejším předsedou představenstva Václavem Řehořem jsme dokázali rychle reagovat a přistoupit k nutným, jakkoliv nepopulárním opatřením. Z pohledu IT představuje omezení leteckého provozu příležitost pro realizaci dlouho odkládaných změn, které by se v období vysokého provozu realizovaly velmi obtížně. Nastartovali jsme proto množství aktivit, které prosazujeme pod hlavičkou digitalizace. Pro mě osobně je zajímavé sledovat i efektivitu práce z home offi ce, které jsem nikdy nebyl velkým příznivcem. Těším se na dobu, až se konečně vrátíme do normálu, nebo alespoň do stavu, který se bude normálu blížit.
Do jaké míry využíváte Cloudové služby?
Cloud je bezesporu jedním z moderních IT trendů a většina z nás již cloud v nějaké podobě využívá. Myšlenka provozovat IT jako službu je velmi lákává, nicméně před zbrklou migrací do pomyslného oblaku by měla proběhnout seriózní analýza. Každá fi rma má totiž jinou startovní čáru. Je třeba si uvědomit, že IT je tady proto, aby pomáhalo naplňovat business strategii fi rmy. Cloud přináší mnoho výhod a pro některé fi rmy je bezesporu tou správnou volbou. Cloudové služby s sebou však přináší i některé nevýhody, které mohou být pro zákazníky limitujícím faktorem. Samostatnou kategorii představují i bezpečnostní aspekty případné migrace do cloudu.
Letiště Praha dnes využívá cloud v podobě kolaborační platformy Microsoft Offi ce 365. Díky nástroji pro týmovou spolupráci Microsoft Teams jsme dokázali zvládnout první i druhý COVID-19 lockdown, během kterého se velké procento zaměstnanců přesunulo na home offi ce. Redundantní datová centra, ve kterých provozujeme infrastrukturu důležitou pro chod letiště, jsou dnes umístěna ve vyhrazeném bezpečnostním prostoru (SRA), jednom z nejbezpečnějších míst v České republice. V cloudu dnes provozujeme i některé dílčí aplikace. Ve spolupráci s jedním z předních poskytovatelů cloudových služeb jsme nedávno dokončili analýzu, která nám potvrdila, že ani přesun velké části infrastruktury do cloudu v našem případě nepřináší jednoznačně pozitivní business case. Jsme si samozřejmě vědomi nesporných benefi tů, které cloud přináší a proto budeme možnost jeho nasazení zvažovat na konkrétních use case i do budoucna. Směřujeme tedy k hybridnímu modelu, který v daném čase považuji za nejlepší řešení pro Letiště Praha. Rád se samozřejmě potkám s každým, kdo nám při respektování všech bezpečnostních a provozních omezení přinese reálnou úsporu.
Firmy mají dnes často získávat kvalifi kované a schopné lidi, případně si je udržet. Jak probíhá nábor u vás a jak zaměstnance motivujete, aby setrvali i po získání zkušeností?
Nábor kvalifi kovaných lidí představuje v dnešní době nemalou výzvu – dobří lidé prostě na trhu nejsou a pokud ano, tak jsou velmi drazí. Díky již diskutovaným důsledkům epidemie koronaviru jsme byli nuceni nábor omezit. IT tým na Letišti Praha lze považovat za poměrně stabilní. Spousta kolegů má k letectví pozitivní vztah a práce na letišti je naplňuje. Je odpovědností manažerů, aby pracovali se svěřeným týmem.
Lidé nejsou stroje a mělo by se k nim tak přistupovat. Každý jeden zaměstnanec má v našem týmu svou nezanedbatelnou roli. Zaměstnanci by rovněž měli vědět, co se od nich očekává a na základě jakých kritérií jsou hodnoceni. Přirozená obměna je zdravá věc, občas je třeba přivést novou krev a změnit zažité pořádky. Kromě odborného rozvoje lidí podporujeme i rotace uvnitř fi rmy, pokud je o ně zájem.
Jak víme od pana Řádka, neustále probíhá digitalizace celého letiště. Jak se Vy osobně díváte na proces digitalizace všech aspektů lidského života? V čem vidíte největší přínos a co Vás naopak odrazuje?
Digitalizaci, nebo rovnou digitální transformaci, považuji za důležitý moment v budoucím rozvoji Letiště Praha. V popředí zájmu samozřejmě zůstává zákazník, v našem případě cestu jící a jeho zkušenost s námi poskytovanou službou. Rozhodně bychom neměli zaspat, snažíme se vnímat aktuální trendy na trhu a reagovat na ně. Usilujeme o eliminaci anebo alespoň zefektivnění komplikovaných procesů. Příkladem může být přechod z papírové formy dokumentů do jejich digitální podoby. To je však teprve začátek. Digitalizace pro digitalizaci však nedává smysl aneb klademe si i otázku, kde má digitalizace skutečně přínos a zdali přinese očekávaný výsledek. Usilujeme přitom o fl exibilitu – schopnost přizpůsobit se nejrůznějším situacím, agilitu – schopnost rychlé reakce a data driven přístup. Rozhodnutí se snažíme dělat na základě analýzy a interpretace dat, což nám umožní kontinuálně zlepšovat jednotlivé procesy.
Jak pandemie zasáhla Vás a Vaše zaměstnance?
Pandemie COVID-19 nás samozřejmě zasáhla a dovoluji si říci, že výrazně. První vlna připomínala tak trochu špatný fi lm. Došlo k dramatickému poklesu poptávky po létání, se kterým se nejen Letiště Praha, ale i celá ekonomika potýká dodnes. Přistoupili jsme k nepopulárním opatřením v podobě redukce počtu zaměstnanců, revidovali jsme smlouvy, snažili se identifi kovat úspory napříč celou fi rmou. Začali jsme ve větší míře využívat home offi ce a částečnou nezaměstnanost. Nastartovali jsme rovněž digitalizaci letiště, protože věříme, že je to cesta, jak čelit krizi a připravit nás na růst poptávky, která nás snad v blízké budoucnosti čeká. V přijímání proti epidemiologických opatření se Letiště Praha snaží být napřed, což se pozitivně projevuje na počtech nakažených. Ano, je to omezující, ale pro zdraví našich zaměstnanců a cestujících se snažíme dělat více než maximum.
Jak vidíte budoucnost hrozeb kybernetického charakteru, které příchozí trendy podle Vás toto pole nejvíce ovlivní?
Musíme se smířit s tím, že hrozby kybernetického charakteru tady jsou a čelit jim odpovídajícím způsobem.
Řešením přitom není pořizovat další a další nástroje, bezpečnost se bohužel (nebo naštěstí?) nedá tímto způsobem koupit. Za klíčovou považuji jasnou strategii, konstruktivní spolupráci mezi odborníky na IT a bezpečnost, respektování best practices a dodržování metodiky vývoje v průběhu celého životního cyklu. Navzdory nezanedbatelným investicím do bezpečnostních řešení hraje však i nadále klíčovou roli uživatel, na kterého se zaměřují poměrně jednoduché útoky prostřednictvím ransomware, phishingu apod.
Jaké trendy nás budou v následujících letech ovlivňovat?
Kromě těch, se kterými se již potýkáme, čekám nástup kybernetických útoků využívajících machine learning a AI hacking. Velké nebezpečí budou představovat i útoky prostřednictvím IoT. Ti „zlí“ se budou čím dál tím více zaměřovat i na napadání blockchainu. Bestsellery zůstanou útoky na slabá hesla a dvoufaktorovou autentizaci, jakožto i hacking fyzické infrastruktury. Rozhodně se máme čeho bát.
Vaše koníčky jsou možná pro řadu lidí poměrně netradiční – věnujete se skydivingu, rallye Dakar a dalším. Jak jste se k tomu dostal a jak se to dá skloubit s IT?
Říkáte netradiční koníčky? To, jak trávíme volný čas, je podle mého důležitou součástí nás samých. Snažím se dělat věci, které mě baví, u kterých si (svým způsobem) odpočinu a dobiji pomyslné baterky. Jak jsem se dostal ke skydivingu? Poté, co jsem v jednom hollywoodském fi lmu viděl létání v okřídlených kombinézách, jsem si naivně řekl, že bych něco takového chtěl také vyzkoušet. Přitom jsem se bál výšek... Po deseti letech mám za sebou téměř 2 000 seskoků – sportovních i tandemových. Díky skákání jsem zažil nemálo zajímavých situací, poznal spoustu úžasných lidí, navštívil krásná místa a poznal více i sám sebe. Navíc přece každý ví, že letadlo, které odstartovalo, aniž by se z něj vyskočilo, tak učinilo zcela zbytečně. Z pozice organizátora jsem rovněž podepsán pod několika českými národními rekordy. Pokud byste snad chtěli začít skákat anebo zažít volný pád alespoň jako pasažér, tak mě klidně prostřednictvím redakce kontaktujte.
A Dakar? Sice se nepovažuji za dobrého řidiče, nicméně motorismus mě lákal už od dětství. Několik let jsem psal pro Svět motorů o Formuli 1 a díky tomu jsem se přiblížil i světu maratonských soutěží. Od roku 2007 jsem se ze sedačky navigátora snažil dovést naše závodní Tatry do cíle. Závodili jsme všude možně, ale nejvíce k srdci mi přirostla Afrika. Měl jsem to štěstí, že jsme vždy dojeli do cíle, byť na třech kolech. Několik závodů jsem rovněž absolvoval coby pořadatel. Nepotrpím si na velká gesta, ale po letošní čerstvé zkušenosti s Rallye Dakar v Saudské Arábii jsem si řekl, že si od tohoto sportu, pokud je to ještě vůbec sport, odpočinu. Moje přítelkyně to dozajista ocení a moje záda rovněž tak.
Máte na závěr nějaký vzkaz pro naše čtenáře?
Nemyslím si, že je někdo zvědavý na moje vzkazy. Nicméně pokud se pozorný čtenář prokousal až sem, tak bych si přece jen dovolil něco říci. Věřte si. Člověk dokáže v podstatě cokoliv, stačí jen chtít. Nehledejte důvody, proč věci nejdou, ale cesty, jak je udělat. Zbytek přijde tak nějak sám. Důležité je mít dobrý pocit. A možná ještě jedna prosba na závěr… Zamyslete se nad tím, jak máte zabezpečena svá data a pokud víte, že ne úplně dobře, tak s tím zkuste konečně něco udělat. Určitě to všichni děláte, ale pokud náhodou někdo ne, tak začněte prosím zálohovat a používat správce hesel. Hezký den.
Děkujeme za rozhovor.
Za DSM se ptala Daniela Seigová.
