Ochrana měkkých cílů – je skutečně potřeba?

Ochrana měkkých cílů – je skutečně potřeba?

Sedíte v přeplněné čekárně u lékaře a krátíte si čas čtením zpráv na mobilním telefonu. Když v tom do čekárny vstoupí osoba, která vám přijde na první pohled jiná, zejména její chování se odlišuje od ostatních pacientů a její přítomnost vám může být až nepříjemná. S obdobnou situací se můžete setkat rovněž při návštěvě některého z úřadů veřejné správy. Tyto a mnohé další situace mohou představovat riziko vyústění v tragickou událost, při které dojde k fyzickému napadení s následným ublížením na životě a zdraví osob nacházejících se na místě naplňujícím charakteristické znaky měkkého cíle. Oblast zabývající se snižováním takových rizik se nazývá ochrana měkkých cílů.

            krizové řízení            připravenost             měkké cíle              mimořádná událost

Kdo je měkkým cílem a proč jej chránit

Podle hodnocení světového indexu míru (tzv. Global Peace Index) patří Česká republika mezi deset nejbezpečnějších zemí světa. [1] Nicméně i přes toto velmi dobré umístění nám zkušenosti z nedávné doby jednoznačně potvrzují, že bezpečnostní situace se bohužel neustále zhoršuje, a to jak v Evropě, tak i mimo ni. K základním a současně výrazným prvkům posílení fyzické bezpečnosti patří právě ochrana měkkých cílů, která se zaměřuje na ochranu osob. Důležitost tohoto tématu dokládá i zařazení této problematiky do předních dokumentů bezpečnostní politiky státu (např. Strategie České republiky pro boj proti terorismu nebo Audit národní bezpečnosti). [2,3] Na úvod je však potřeba vysvětlit, co se rozumí pod pojmem měkký cíl a co si pod ním vlastně představit. V obecné rovině se jako měkké cíle (v originále „soft targets“) označují místa s vysokou koncentrací osob, která zároveň nejsou nijak významně chráněná proti provedení násilného nebo teroristického útoku. Takováto místa představují zejména veřejnosti dostupné a volně otevřené objekty (ambulance v nemocnici, prostory obchodního centra), venkovní prostory (trhy, demonstrace na náměstí), ale i společenské akce (festival, sportovní utkání). Vzhledem k úplné absenci či nízké úrovni zabezpečení se právě tato místa stávají ideálním a především snadným cílem potenciálních útočníků.

Výchozí a zároveň stěžejní zaměření ochrany měkkých cílů v celosvětovém měřítku je směřováno proti teroristickým útokům. Tento akcent je velmi patrný např. ve Francii nebo Velké Británii, které patří k průkopníkům v této oblasti. [5] Je však třeba si uvědomit geopolitické a kulturní klima České republiky, kterému se dosud teroristické útoky vyhýbaly. Zatím zde neoperují žádné domácí teroristické organizace a ani zde nejsou podstatné části zahraničních a mezinárodních uskupení tohoto druhu.

Taktéž míra radikalizace komunit a společenských skupin na teroristickou úroveň je u nás minimální. [6] Z těchto důvodů se ochrana měkkých cílů v našem prostředí soustřeďuje primárně na otázky násilných útoků, ke kterým dochází mnohem častěji než k samotným teroristickým činům. Násilným útokem se rozumí záměrné použití nebo hrozba použití fyzické síly (případně spojené s použitím zbraně) proti jiné osobě nebo skupině osob, které působí nebo má vysokou pravděpodobnost způsobit zranění, smrt či psychické poškození a není vždy motivováno politicky, nábožensky nebo ideologicky s cílem vyvolat strach ve společnosti k dosažení svých zájmů. [7,3] K typickým a nejčastějším násilným útokům ve vztahu k měkkým cílům se obvykle řadí:

Důležitý faktor představuje také motivace samotného útočníka. Jedná se o pohnutku neboli motiv, který má za následek spáchání takovéhoto činu. Může mít nejrůznější podobu, v důsledku čehož je potenciální ohrožení měkkého cíle možné kdekoli, kdykoli a bez ohledu na konkrétní typ místa. Může se jednat o klasickou kriminální činnost, nábožensky nebo politicky motivovaný útok, útok provedený z nenávisti, jednání pod vlivem návykových látek, útok provedený psychicky nemocným jedincem, pomstu či akt spáchaný v afektu. V praxi však velmi často dochází ke vzájemné kombinaci několika zmíněných motivů současně. Výjimkou však není ani situace, kdy pachatel spáchá sebevraždu dřív, než je zadržen, a skutečný motiv jeho jednání se tak nepodaří s jistotou nikdy odhalit. Snímek obrazovky 2021 10 25 224607

Nejvýraznější útoky na měkké cíle v ČR

Většinu provedených útoků má na svědomí duševní porucha, zkratové jednání nebo projev nespokojenosti. Přestože Česká republika nevybočuje četností provedených útoků na měkké cíle, je třeba mít na paměti, že tato hrozba tu reálně existuje a je jen otázkou času, kdy někde nastane. Ohlédnutí do nedávné historie nám naprosto jednoznačně ukazuje sílu a šíři nežádoucích následků takovýchto útoků.

K nejvýraznějším a určitým způsobem přelomovým útokům na měkké cíle v prostředí České republiky za posledních deset let patří:

1) Útok na střední škole ve Žďáru nad Sázavou

Tento útok byl spáchán 14. října 2014, kdy šestadvacetiletá žena se ráno při vstupu do školy vmísila mezi hlouček studentů a pronikla dovnitř budovy. V prostorách šatny vytáhla nůž, který si přinesla s sebou, a napadla volně stojící dívku ve své blízkosti. Této dívce přispěchal na pomoc šestnáctiletý spolužák, proti kterému útočnice obrátila nůž. Mladík utrpěl poranění, kterým následně podlehl. Útočnice byla poté zadržena přivolanou Policií ČR. Vyšetřování ukázalo, že žena trpí duševní poruchou a podobný čin již v minulosti spáchala, avšak tehdy bez ztrát na životech. Incident ve ždárské škole představuje určitý milník, na základě kterého se společnost začala intenzivněji věnovat otázkám ochrany měkkých cílů, zejména v segmentu školství. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy v důsledku této události zpracovalo metodické doporučení k bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení v podobě tzv. minimálního standardu bezpečnosti. [8]

2) Střelba v restauraci

Družba Dne 24. února 2015 krátce po poledni došlo ke střelbě v restauraci Družba na Slováckém náměstí v Uherském Brodě. Třiašedesátiletý muž vstoupil do restauračního zařízení, kde bez varování začal střílet ze dvou krátkých střelných zbraní (pistole CZ 75 B a revolver Alfa Proj vzor 820). Výsledkem tohoto incidentu bylo osm usmrcených a několik zraněných osob. Během zásahu Policie ČR se útočník zastřelil. Provedení tohoto činu přinesl zásadní poznatek. Útok na měkké cíle za použití střelné zbraně již není výsadou pouze zahraničních států, jak tomu bylo doposud, ale terčem se mohou stát i tuzemská místa, která na první pohled nevzbuzují pocit nebezpečí. [9]

3) Střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava

K nejvýraznějšímu incidentu z poslední doby bezpochyby patří střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava, ke které došlo dne 10. září 2019. Dvaačtyřicetiletý muž v ranních hodinách navštívil zmíněné zdravotnické zařízení s jasným úmyslem pomsty, která pramenila z pocitu nespokojenosti s poskytnutou zdravotní péčí. Ačkoli mu byla poskytnuta, neslučovala se s jeho přesvědčením. Podle výpovědi svědků si pachatel pečlivě vybíral místo pro spáchání svého činu. Nejprve vyjel výtahem do třetího patra, kde však bylo v čekárně málo lidí, vydal se tedy na oddělení kardiologie, ale i zde byla čekárna téměř prázdná, a tak odešel. Poté zamířil na oddělení gastroenterologie, kde seděl pouze jeden pacient, a tak ani zde pachatel neshledal dostatečné množství lidí, resp. dopad útoku by nebyl takový, jaký si naplánoval, a opět odešel. Až v plné čekárně traumatologické ambulance se rozhodl k útoku. Výsledkem bylo sedm usmrcených a několik zraněných osob. Následně pachatel z nemocnice uprchl. Po několika hodinách byl dopaden a při zásahu Policie ČR se zastřelil. Jednalo se o první útok tohoto typu, který byl spáchán na zdravotnické zařízení v České republice. [10,11]

Je ochrana měkkých cílů povinností?

Ačkoli problematika měkkých cílů představuje v současnosti jedno z aktuálních témat bezpečnostní komunity u nás i ve světě, český právní řád tento termín dosud nezná. Neexistuje speciální samostatná právní úprava, která by vymezovala tento institut, a ani související práva a povinnosti. V současnosti se vychází pouze z obecných právních předpisů, které upravují parciální otázky související se zabezpečením objektů některých kategorií naplňujících charakteristické znaky měkkých cílů. Jedná se např. o zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nebo zvláštní předpisy pro jednotlivé segmenty.

Jako největší překážka k ucelené a samostatné legislativní úpravě ochrany měkkých cílů se jeví otázka, na které všechny měkké cíle, resp. fyzické a právnické osoby, by se případná pravidla vztahovala a v jaké šíři. Ustálené označení měkkých cílů způsobuje, že do této kategorie spadá velké, přesně neohraničené a různorodé množství subjektů. Navíc řada z nich má tendenci se v čase dynamicky měnit (např. veřejně přístupné hromadné akce konané na náměstí, které jsou jednoznačně ohraničené časem konání). [12]

Ministerstvo vnitra (Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám), které je gestorem této problematiky v České republice, za účelem vyplnění tohoto „právního vakua“ vydalo několik metodických dokumentů. Přestože tyto dokumenty nejsou závazné a mají pouze doporučující charakter, mají za cíl přiblížit jednotlivým vlastníkům a provozovatelům měkkých cílů soubor činností, které představují dobrou praxi pro vybudování bezpečnostního systému proti násilným útokům. Mezi tyto metodiky patří např. Základy ochrany měkkých cílů, Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle nebo Metodika koordinace měkkého cíle pro fázi po bezpečnostním incidentu. [13]

Lze konstatovat, že komplexní pojetí ochrany měkkých cílů je dnes definováno pouze v metodické, tedy nezávazné rovině a konečné rozhodnutí je ponecháno na úvaze vlastníků a provozovatelů. Nicméně hlavní důvod, proč se zabývat touto oblastí, nespočívá primárně v rovině právní či metodické, ale především ve snaze zajistit bezpečné prostředí v rámci provozovaného objektu či pořádané akce. V širších souvislostech je třeba si uvědomit, že tento bezpečnostní aspekt má přímou vazbu na fungování a celkovou prosperitu samotného měkkého cíle.

Zvýšení odolnosti měkkého cíle

Hlavní odpovědnost za ochranu měkkého cíle je ponechána na vlastnících a provozovatelích. Stejně víme z jiných oblastí (např. bezpečnost zdraví a ochrany při práci, informační a kybernetická bezpečnost apod.), že absolutní bezpečnost zaručit nelze. Obdobné to je i v případě měkkých cílů. Z podstaty věci není možné zabránit úmyslnému provedení násilného útoku. Jako modelový příklad nám poslouží uvedená střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava. Tomuto incidentu nelze nikdy zcela zabránit, tedy pokud nebude bráno extrémní opatření v podobě kompletního uzavření nemocnice, které by kolidovalo s primárním smyslem existence dané instituce. Tato objektivní skutečnost však neznamená, že se nelze na takovéto incidenty připravit, a to především ve dvou rovinách. 

Snížit pravděpodobnost, že k incidentu dojde, a následně zajistit adekvátní reakci, když už k incidentu došlo. V první uvedené rovině se jedná zejména o zavedení vybraných prvků, jejichž účelem je potenciálního útočníka odradit od plánovaného činu. Těmito prvky může být např. instalace kamerového systému, zavedení bezpečnostních kontrol, instalace betonových bloků proti nájezdu vozidel nebo viditelné posílení činnosti fyzické ostrahy. Výsledným efektem je v útočníkovi vyvolat pochybnosti o možnosti provedení útoku nebo vytvořit signifikantní bariéry, které jeho činnost jednoznačně ztíží. Rovněž zde může hrát jistou roli i to, že pachatel bude odhalen a zadržen. Druhá rovina se zaměřuje na zajištění včasné a odpovídající reakce vedoucí ke snížení nežádoucích škod a ztrát, které incident může způsobit, a to včetně zajištění kontinuity provozování měkkého cíle.

Zejména role fyzické ostrahy je velmi důležitá, jelikož právě její pracovníci jsou významnými a viditelnými nositeli záruky bezpečného prostředí dané organizace. Navíc právě oni jsou, anebo by měli být, určeny k řešení bezpečnostního incidentu, alespoň v té první fázi po jeho vzniku. S tím přímo souvisí potřeba, aby tito pracovníci, ale i všechny ostatní osoby dané organizace, byly řádně proškoleni a poučeni, jak se v takovýchto situacích chovat a jednat. Nadstavbou těchto organizačně-režimových opatření mohou být nejrůznější technické prostředky a technologie, které napomůžou včas detekovat nebo upozornit na potenciální nebezpečí.

Výchozím předpokladem fungujícího a efektivního systému ochrany měkkého cíle je vyhodnocení ohroženosti neboli provedení analýzy hrozeb pro předmětný objekt. Jedná se o podrobné zmapování hrozeb, kterým měkký cíl čelí včetně míst náchylných k těmto hrozbám. Nedílnou součástí je taktéž stanovení priorit pro zjištěná ohrožení. Ministerstvo vnitra za účelem poskytnout podporu této činnosti vydalo metodický materiál s názvem „Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle aneb co, kdy, kde a od koho vám hrozí“. [14] Teprve na základě provedeného vyhodnocení, které by mělo ukázat, jakým násilným hrozbám a rizikům měkký cíl čelí, je možné uvažovat o aplikaci vhodných bezpečnostních opatření. Ta mohou mít nejrůznější podobu režimových a technických opatření reflektujících místní specifika konkrétního měkkého cíle a jeho potřeby. Ke klíčovým opatřením bez ohledu na typ měkkého cíle patří přehledně a srozumitelně zpracované postupy a plány reakce na jednotlivá ohrožení v podobě bezpečnostních incidentů. Nedílnou součástí těchto postupů musí být jednoznačné nastavení komunikace, a to jak interně v rámci měkkého cíle, tak mimo něj (např. směrem ke složkám IZS). Pro tyto činnosti Ministerstvo vnitra vydalo metodickou podporu zacílenou na zpracování plánovací dokumentace označované jako bezpečnostní a koordinační plán. [15,16] V návaznosti na zpracovanou bezpečnostní dokumentaci je nesmírně důležitým a ne vždy snadným úkolem seznámit s jejím obsahem všechny dotčené osoby. To znamená zajistit přenos potřebných informací jakým způsobem se zachovat v případě vzniku bezpečního incidentu formou školení, které by v ideálním případě bylo doplněno praktickými nácviky. V konečném důsledku není rozhodující, jak kvalitně zpracovanou dokumentaci vlastníte, ale jestli lidé opravdu vědí, jakým způsobem se v konkrétní situaci zachovat. 

Jak dále…

Útoky na měkké cíle představují aktuální a skutečnou hrozbu pro dnešní společnost, a to i v prostředí České republiky. Je primárně v rukou vlastníků a provozovatelů těchto objektů, zda si tyto věci uvědomují, připouštějí a do jaké míry se s nimi vypořádají. Každý z nich by měl v první řadě identifikovat a poznat rizika pro svůj objekt. Bez této elementární znalosti není možné definovat a správně nastavit vhodná opatření, která by měla přispět k odvrácení vzniku bezpečnostního incidentu a především zajištění potřebné reakce s cílem minimalizace dalších škod a ztrát. Teprve na jejímž základě, tedy v druhé řadě, je třeba zhodnotit výsledná rizika a současně možnosti daného objektu za účelem stanovení potřebných bezpečnostních opatření. Například v podobě zpracované bezpečnostní dokumentace, proškolení personálu objektu a zavedení dalších opatření režimového nebo technického charakteru.

V širším kontextu se však problematika ochrany měkkých cílů dotýká nás všech. Nejen v tom smyslu, že každý z nás se několikrát denně stane návštěvníkem zařízení spadajícího do této kategorie, ale potenciálně každý se může stát přímým účastníkem takovéhoto incidentu.

 

Snímek obrazovky 2021 10 25 230137Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Snímek obrazovky 2021 10 25 230238Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Použité zdroje?

[ 1 ] Institute for Economics & Peace. Global Peace Index 2020: Measuring Peace in a Complex World, Sydney, June 2020.

[ 2 ] Strategie České republiky pro boj proti terorismu od r. 2013. Ministerstvo vnitra ČR [online]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR: Odbor bezpečnostní politiky, 2013 [cit. 12. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/terorismus-web-dokumenty-dokumenty.aspx

[ 3 ] Audit národní bezpečnosti. Ministerstvo vnitra ČR [online]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR: Odbor bezpečnostní politiky, 2016 [cit. 12. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/audit-narodni-bezpecnosti.aspx

[ 4 ] KALVACH, Zdeněk a kol. Základy ochrany měkkých cílů: metodika. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Praha: Soft Targets Protection Institute, z. ú., 2016.

[ 5 ] TE-SAT 2020 – Terorismus a měkké cíle. Úvodní strana – Ministerstvo vnitra ČR [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 12. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/te-sat-2020.aspx

[ 6 ] Ministerstvo vnitra ČR. Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017–2020. Praha 2017.

[ 7 ] Violence prevention [online]. WHO | World Health Organization. [cit. 14. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.who.int/teams/social-determinants-of-health/violence-prevention

[ 8 ] Žena byla obviněna z vraždy a braní rukojmích – Policie ČR. Úvodní strana – Policie ČR [online]. Policie ČR, všechna práva vyhrazena [cit. 08. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/zena-byla-obvinena-z-vrazdy-a-brani-rukojmich.aspx

[ 9 ] Zpráva o průběhu vyšetřování vícenásobné vraždy v Uherském Brodě – Policie ČR. Úvodní strana – Policie ČR [online]. Policie ČR, všechna práva vyhrazena [cit. 08. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/zprava-o-prubehu-vysetrovani-vicenasobne-vrazdy-v-uherskem-brode.aspx

[ 10 ] Odložení případu – Policie ČR. Úvodní strana – Policie ČR [online]. Policie ČR, všechna práva vyhrazena [cit. 08. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/krajske-reditelstvi-severomoravskeho-kraje-zpravodajstvi-odlozeni-pripadu.aspx

[ 11 ] Střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava – Wikipedie [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99elba_ve_Fakultn%C3%AD_nemocnici_Ostrava

[ 12 ] APELTAUER, Tomáš a kol. Ochrana měkkých cílů. Praha: Legas, 2019. ISBN: 978-80-7502-427-5.

[ 13 ] Dokumenty a odkazy – Terorismus a měkké cíle. Úvodní strana – Ministerstvo vnitra ČR [online]. Ministerstvo vnitra ČR. Všechna práva vyhrazena [cit. 08. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/terorismus-web-dokumenty-dokumenty.aspx

[ 14 ] KALVACH, Zdeněk a VANGELI, Benedikt. Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle. Ministerstvo vnitra ČR. Praha: Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, 2018.

[ 15 ] Bezpečnostní plán měkkého cíle aneb co by nemělo být opomenuto při jeho zpracování. Ministerstvo vnitra ČR. Praha: Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, 2019.

[ 16 ] BEN DAVID, Gabriela. Metodika koordinace měkkého cíle pro fázi po bezpečnostním incidentu aneb jak se vyrovnat s nastalou situací. Ministerstvo vnitra ČR. Praha: Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, 2019

Vytisknout