Rozhovor: Jiří Nováček

Rozhovor: Jiří Nováček

Celý svůj profesní život působí v oblasti IT, nejčastěji v pozicích transformačních nebo krizových manažerů. Posledních 15 let strávil ve vedoucích funkcích významných telekomunikačních fi rem. Ve společnosti O2 stál u implementací projektů, jako byly revoluční tarify nebo implementace první IPTV platformy. Po akvizici O2 ze strany PPF byl zodpovědný za projekt strukturální separace v oblastech IT a části síťové infrastruktury a podílel se na vzniku společnosti CETIN, kde pět let působil v roli CIO. Byl členem akvizičního týmu PPF, který rozšířil telekomunikační skupinu PPF o skupinu operátorů Telenor v Maďarsku, Bulharsku, Srbsku a Černé Hoře. Poslední dva roky působí v roli CDO ve společnosti GasNet, kde byl zodpovědný za dokončení strukturální separace od Innogy ČR. Je členem vedení společnosti a je zodpovědný za IT a digitální transformaci.

GasNet je provozovatelem největší distribuční soustavy v ČR. Ne každému je možná ale jasné, co to prakticky znamená. Mohl byste popsat krok po kroku funkci distribuční soustavy?

Popis naší distribuční soustavy a činností by nejspíš vaše čtenáře nudil. Pokusím se ale o jednoduchou parafrázi, která princip i funkci přiblíží a bude navíc soudobá a aktuální. Představte si, že jste doma a dostali jste hlad. Musíte se tedy najíst a máte v podstatě dvě možnosti. Buď jste si nakoupili a dnes budete vařit sami, nebo si hotové jídlo můžete objednat. Působí-li ve vaší lokalitě nějaká společnost, která vám jídlo ochotně přiveze ze zvolené restaurace, máte vyhráno. A nyní si představte, že taková společnost existuje a působí na téměř 80 % území České republiky. A v podobné situaci se nachází GasNet. Prostřednictvím naší infrastruktury, kterou představuje 65 000 km potrubí, zásobujeme plynem většinu zákazníků naší země, vyjma jihočeského kraje a Prahy, takže díky nám mají teplo nebo si mohou uvařit. Je potřeba zdůraznit, že stejně, jako je tomu u přepravců jídla, ani my nevyrábíme a nevlastníme přepravovanou komoditu. Tedy nevaříme ono domnělé jídlo, které vozí přepravní společnosti k vám domů. Zjednodušeně řečeno GasNet neprodává zemní plyn, ale stará se o jeho bezpečnou a spolehlivou cestu až k zákazníkovi.

Screenshot 2021 12 19 at 21.21.31

Jaká jsou kritická místa celé této soustavy? V čem spočívají hlavní bezpečnostní rizika?

Stejně jako u každé distribuční společnosti, i u nás má naše distribuční soustava určité kritické prvky poplatné médiu, které zákazníkům dopravujete. U přepravců jídla je to jejich vozová fl otila s dobře fungujícím logistickým systémem přepravy, u nás jsou to regulační stanice. To jsou moderní technologická zařízení, na nichž prostřednictvím dálkového přenosu dat naši dispečeři online monitorují tlak plynu v distribuční soustavě. Tlak je vůbec v plynárenství důležitou fyzikální veličinou a pro naši soustavu má zcela zásadní vliv. Ovlivňuje rychlost a objem přeneseného plynu a vy musíte přesně vědět, za jakých tlakových podmínek vaše distribuční soustava ještě může spolehlivě fungovat. Tohle všechno kontrolují 24 hodin denně specialisté na našem dispečinku.

Do GasNetu jste přešel před dvěma lety. S jakou vizí jste na novou pozici nastupoval?

Přišel jsem do Gasnetu před více než rokem a od akcionáře jsem dostal celkem tři úkoly. Tím prvním byl dohled nad dokončením strukturálního oddělení GasNetu od Innogy ČR. Tento proces byl úspěšně dokončen na sklonku minulého roku.

Druhým bylo zahájení a úspěšné dokončení největší obchodní transformace GasNetu v jeho novodobých dějinách. Ve zkratce šlo o implementaci dvou kritických systémů, jež donedávna provozovala německá mateřská společnost Innogy SE. Šlo o fi nanční systém ERP a systémy určené pro řízení kapacit a evidenci naší distribuční sítě označované jako Workforce a Enterprise Asset Management. Implementaci bylo nutné provést v opravdu extrémně krátkém čase a náš rozhovor probíhá právě uprostřed její stabilizační fáze.

Třetím úkolem pak byla příprava dlouhodobé IT strategie pro roky 2021–2026. Já jsem přišel do společnosti ze zcela jiného odvětví – z telekomunikací. V mnohém má energetika s telekomunikacemi společné rysy. V čem se však zásadně liší, je oblast konkurence a regulace. Tomu bylo nutné přizpůsobit i budovanou strategii. Vznikla tedy nejprve strategie krátkodobá, zaměřená na vnitřní, organizační a procesní transformaci. Ta už je z větší části za námi. Naše dlouhodobá strategie se zaměřuje na budoucí perspektivní platformy, optimalizaci současného aplikačního portfolia a digitalizaci.

Vaše pozice se nazývá Chief Digital Officer – to není napříč společnostmi úplně běžné. Kde se ve Vaší organizační struktuře nachází CIO a kde CSO, a kde jste v této struktuře Vy?

Nejde o nic komplikovaného a v přeneseném slova smyslu je moje role CIO se všemi pravomocemi a kompetencemi, které běžně tato pozice představuje. Jen se domnívám, že díky novému akcionáři a profesionálnímu vedení si společnost daleko více uvědomuje budoucí význam technologií a role CDO pro svou budoucnost. Je celkem zřejmé, že doba, ve které dnes žijeme, nasvěcuje témata, jež rezonují nebo budou zakrátko rezonovat ve většině fi rem na celém světě. Jsou jimi zrychlování IT dodávek, adopce nových technologií, úbytek pracovních sil a využití nových technologií v procesu jejich náhrady, zvyšování efektivity v oblasti komunikace a spolupráce atp. CDO tak mnohdy plní mimo své technologické poslání i poslání ambasadora změn v oblasti adopce nově vznikajícího IT prostředí a s tím souvisejících změn kultury celé společnosti. Jsem tedy rád, že si je vedení těchto aspektů vědomo a mohu být přímo členem boardu. Mým přímým nadřízeným je CEO, resp. v našem případě Executive Chairman.

„V dlouhodobém horizontu sázíme na vodík, který bychom chtěli postupně přimíchávat do naší sítě. Cílem je následně distribuovat už jen 100% vodík.“

Screenshot 2021 12 19 at 21.24.47

Co konkrétně Vaše pozice obnáší a s jakými výzvami se nejčastěji setkáváte?

Z větší části jsem je popsal již v předchozí odpovědi. Mým hlavním posláním je připravit GasNet na období, kdy bude nutné plnohodnotně využít veškeré dostupné automatizační a digitální prvky tam, kde dojde k dramatickému úbytku pracovní síly a nebude možné ji jinými nástroji nahradit. Stejně tak je důležité, abychom se připravili na překonání výzev, které před nás staví nová „zelená energetika“. Není žádným tajemstvím, že zemní plyn není v taxonomii „zelené energetické koncepce“. My v GasNetu jsme ale přesvědčeni, že zemní plyn bude zejména v kontextu ČR klíčovým „přechodovým“ palivem. Zároveň se už dnes připravujeme na distribuci bezemisních plynů. V dlouhodobém horizontu sázíme na vodík, který bychom chtěli postupně přimíchávat do naší sítě. Cílem je následně distribuovat už jen 100% vodík. To je naší největší výzvou a ambicí.

Kromě distribuce plynu působíte také na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG). Tento alternativní pohon prosazujete v silniční nákladní dopravě. Proč? Není cestou spíše elektromobilita nebo vodík?

Elektromobilita je díky svým specifikům vhodná pro osobní dopravu, ale ne pro nákladní vozy. Vodík je zatím pro tyto účely hudbou trochu vzdálenější budoucnosti. Naproti tomu LNG je k dispozici ihned. Je to lety ověřená technologie, tahače na LNG jsou na trhu a my se snažíme budovat chybějící infrastrukturu a rozjet trh s touto komoditou. A proč? To je jednoduché. LNG je jediným dostupným řešením, jak v silniční nákladní dopravě splnit emisní cíle aktuálně diskutovaného klimaticko- energetického legislativního balíčku Fit for 55. Ten má za cíl do roku 2030 snížit emise v EU o 55 %. Jen pro úplnost je potřeba dodat, že silniční nákladní doprava se na celkové produkci emisí z dopravy v Česku podílí asi z 27 %. LNG v porovnání s naftou snižuje emise oxidu uhličitého o 15 %, emise oxidů dusíku až o 90 % a produkci pevných částic sráží v podstatě na nulu.

„LNG je jediným dostupným řešením, jak v silniční nákladní dopravě splnit emisní cíle aktuálně diskutovaného klimaticko-energetického legislativního balíčku Fit for 55.“

Některé evropské země na LNG sázejí už dávno nebo právě zažívají boom. Velký rozmach zaznamenalo např. Německo, které je klíčovým trhem pro řadu tuzemských dopravců. Také země jako Itálie, Nizozemí nebo sousední Polsko pochopily, že LNG je jasnou volbou. ČR zatím bohužel zaostává, podpora ze strany státu je naprosto mizivá. My se to ale snažíme změnit. Jsme přesvědčeni o tom, že v tuzemsku budeme následovat celoevropský trend. Naším cílem je v ČR vybudovat silný trh s LNG. Proto stavíme LNG plničky, dělíme se o strategické know-how, spolupracujeme s dopravci, výrobci LNG tahačů apod.

V současné době probíhá napříč průmysly digitální transformace. Do jaké míry se to týká právě Vás a jaké jsou priority k digitalizaci?

Já už jsem o tématech a prioritách naší transformace mluvil. Jeden její aspekt je ale stále nejasný. Ne náhodou je spojen s klíčovými otázkami naší budoucnosti a budoucnosti plynu samotného. GasNet rozhodně tuto problematiku nepodceňuje a snaží se tato témata maximálně adresovat v naší rozvojové IT strategii. Ta bude připravena na sklonku ledna příštího roku a já se domnívám, že o ní povedeme velmi intenzivní diskusi.

Proces digitalizace s sebou nese mnohé komplikace. S čím Vy nejvíce bojujete – personál, technologie, zastaralé systémy…?

Těch je celá řada, ale za největší bych osobně považoval lidi. Chápejte, nemyslím to zle, ale personálu začíná být zoufalý nedostatek a nyní nehovořím jen o odborném personálu IT. Pokud trochu sledujete situaci na trhu práce, tak víte, že už před třemi lety chybělo na českém trhu něco kolem 10 tisíc IT specialistů a situace se s narůstajícím problémem pandemie jen zhoršila. Není ale jednoduchá ani v jiných oborech, a to zejména v těch, které nejsou profesně příliš atraktivní a pro které je obtížné nadchnout mladší generaci. Už jsem zmínil, že jsem do energetiky přišel z telekomunikací. I tam byl patrný trend rychlého stárnutí zaměstnanecké populace. Její omlazení může být pro některé průmyslové segmenty likvidační, pokud na situaci nebudou adekvátně reagovat. Reakcí v tomto případě míním nutnou automatizaci a robotizaci, která se jeví být téměř nevyhnutelnou.

 

Jsou z pohledu regulace některá opatření, která vývoj komplikují (GDPR), nebo naopak proces digitální transformace výrazně urychlila?

To je nejspíš otázka na nějaké experty v oblasti regulace, já osobně zde žádné zásadnější problémy nevidím, vyjma těch, které souvisejí s nejasnou cestou k CO2 neutralitě. Z toho lze ale jen těžko vinit regulaci, a pokud zmiňujete např. GDPR, v oblasti infrastrukturálních poskytovatelů služeb mi toto téma přišlo vždy trochu přeceňované. Přece jen působíme na velkoobchodním trhu, a pokud nějaké téma ve vztahu k GDPR řešíme, tak je to především ve vztahu k vlastním zaměstnancům.

Screenshot 2021 12 19 at 21.26.18

Jaké aktuální trendy kybernetické bezpečnosti mají největší dopad právě na plynárenský průmysl?

Z pohledu kybernetické bezpečnosti není GasNet ani ostatní distribuční společnosti výjimkou. Kybernetická rizika jsou navíc okořeněna faktem, že většinou spravují kritickou infrastrukturu státu. Z tohoto pohledu je nutné, abychom implementovali systémy v souladu s vyhláškami a nařízeními státu, které tento přístup upravují. Pro nás je to zejména oblast dohledu nad distribuční soustavou, který reprezentuje systém SCADA. Shodou okolností nyní probíhají závěrečné implementační práce nad novým systémem, který půjde do produkce začátkem roku 2021, a to v souladu s pravidly pro KII a řádnou certifi kací.

Co byste na závěr vzkázal čtenářům DSM?

Bude to znít asi obyčejně, ale dnešní doba je složitá a tím nejcennějším se ukazuje být zdraví. Osobně bych přál nám všem, abychom se mohli opět vrátit k rytmu našich životů z doby před covidem a začít zase normálně žít. Je jasné, že pandemie pro digitalizaci našeho světa udělala více než kterýkoli CIO. Nicméně vidíme, že sociální izolace, soustavné omezování kontaktů a naší svobody budou mít důsledky, jejichž dopady si dnes možná nedokážeme zcela představit. Nám všem přeji, aby byly co nejmenší a abychom z této krize vyšli posíleni a jako vítězové.☺

Děkujeme za rozhovor.

Za DSM se ptala Daniela Seigová.

Vytisknout