Slovo kyberkriminalita slýcháme v posledních letech v souvislosti s řešením bezpečnostní problematiky čím dále častěji. A má to své důvody. Kyberkriminalita představuje jednu z poměrně nových závažných bezpečnostních hrozeb, se kterou si pravděpodobně nejvíce spojujeme nejrůznější hackerské útoky nebo zneužitelnost sběru dat v oblasti terorismu. Ale dalším neméně závažným jevem je přesun značného objemu tzv. běžné kriminality do kyberprostoru. Meziroční nárůst kriminality v on-line prostředí je téměř 18 %.
Z počátku šlo zejména o podvodné nabízení zboží, kdy se tištěné inzeráty přesunuly na internet. Dnes se „běžná“ trestná činnost páchaná v tomto prostředí týká i hospodářské kriminality – legalizace výnosů z trestné činnosti, mravnostní trestní činy (např. šíření pornografie, sexuální nátlak), ale také falešní bankéři či podvody při investování kryptoměn atd. Bohužel objasněnost případů z oblasti trestné činnosti v on-line prostředí nedosahuje ani 30 %.
Není to tedy jenom o řešení případů, které spadají do kompetence Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národního bezpečnostního úřadu či Vojenského zpravodajství, ale jde také o řešení každodenní policejní práce ve výše zmiňovaných oblastech. A jestliže často slýcháme stížnosti těchto bezpečnostních struktur na nedostatek IT specialistů a techniků, Policie ČR, která je k tradičně páchané trestné činnosti konfrontována s dalšími způsoby vycházejícími z nového prostředí, je na tom velmi obdobně.
Nejen z pohledu krajské úrovně se ukazuje potřebné posílení především odboru analytiky a kybernetické kriminality a útvarů zvláštních činností. Tato pracoviště provádějí technické a plní jiné speciální požadavky k jednotlivým spisům pro odbory obecné a hospodářské kriminality.
Nezbytným se ale jeví zásadní posílení a specializace samotných kriminalistů a vyšetřovatelů, kteří vedou trestní řízení u nejzávažnějších a nejobsáhlejších případů. Problém je však v celé republice, chybí policisté – specialisté na úrovni bývalých okresů. Zůstává tedy otázkou, zda není nutné v tomto smyslu posílit i některé trestnou činností nejzatíženější základní útvary policie – obvodní oddělení, neboť přestože je centralizace na úrovni policejního prezidia nebo celorepublikových útvarů základem účinného zvládání těchto druhů trestné činnosti, nedostačuje jejímu současnému nárůstu a novým formám.
Jsem přesvědčen, že má-li se v této situaci něco změnit, bude muset dojít kromě připravované reformy specializovaných útvarů, modernizace a vybavení specializovaných pracovišť, jak uvedl nedávno ministr vnitra, také ke změně stylu práce policie. Bude třeba odborně vycvičit více lidí, a to i mimo specializovaná pracoviště.
V minulosti jsme v Senátu PČR projednávali z mého pohledu průlomový návrh změny zákona, který upravuje činnost Vojenského zpravodajství v rámci zajišťování kybernetické obrany České republiky a umožnuje efektivnější obranu a preventivní aktivní opatření zajištující naši kybernetickou bezpečnost.
K další podrobné odborné diskusi je stále i řešení potřeby vybudovat nové struktury a legislativní rámec týkající se např. sběru dat či odposlechů pro zajištění obrany před kybernetickými útoky, které by mohly ohrozit její kritickou infrastrukturu. Primárně jde o naplnění účelu záměru kybernetické ochrany ČR, kdy v kybernetickém prostředí prostřednictvím detekcí lze předcházet, připravit opatření, popřípadě provést aktivní zásah proti hrozícímu nebezpečí.
Osobně jsem s ohledem na své dlouholeté zkušenosti z působení v bezpečnostním prostředí připraven se aktivně zapojit a podílet nejenom na smysluplné osvětě směrem k laické i odborné veřejnosti, ale nyní i jako politik cítím společenskou odpovědnost a nutnost nenechat věci klouzat po povrchu a jen mlčky přihlížet.
Mgr. Martin Červíček, brig. gen. v. v.
senátor PČR a hejtman Královéhradeckého kraje
