Termín blockchain prochází podobným cyklem jako většina názvů nových technologií. Z nesrozumitelného pojmu známého jen několika odborníkům se časem stal „buzzword“ spojený s představami zázraku, který vyřeší problémy celého lidstva. Parazitovali na něm podvodníci slibující zázračné zbohatnutí, stal se nadějí revolucionářů plánujících osvobození od tyranie států a bank. Kryptoměny, pro které byl vytvořen, jsou vynášeny do nebes i zatracovány. Tato fáze však již pomalu pomíjí. Kryptoměny a další tokeny získávají své nenahraditelné místo ve světě financí, blockchain je považován vedle robotiky a umělé inteligence za třetí pilíř konceptu Průmysl 4.0 (což je mimochodem další termín s podobným osudem).
průmyslový blockchain Hyperledger Fabric distribuovaná autorita blockchain applications ElA blockchain
Blockchain je ve skutečnosti jen poměrně jednoduchá digitální technologie. To však nemění nic na tom, že v budoucnosti výrazně zasáhne do našich životů, podobně jako do nich již zasahuje technologie internetu nebo umělé inteligence. Měli bychom tedy vědět, jak blockchain pracuje a k čemu asi bude v budoucnu sloužit. Skromným příspěvkem k této osvětě má být i následující článek. Je rozdělen na dvě části. První se zabývá technologií blockchainu, druhá, plánovaná do prosincového čísla DSM, jeho využitím v průmyslu, obchodě a službách.
Blockchain jako necentrální autorita
Začneme naši úvahu o blockchainu odkazem na článek v DSM o kryptoměnách. Jak bylo uvedeno, blockchain se zrodil jako technologie určená pro kryptoměny, aby nahradil centrální autoritu bank distribuovanou autoritou anonymní blockchainové sítě. Současné paradigma vzniklé v této situaci a neustále posilované příznivci kryptoměn, prakticky neuznává jiný typ decentralizované autority. Téměř všechny současné projekty využívající blockchain počítají s využitím kryptoměn, jejich klonů a modifikací. Ukazuje se však stále více, že kryptoměnové blockchainy nejsou mimo finanční svět použitelné z několika zásadních důvodů:
- anonymita správy sítě – business vyžaduje kontrolu nad životním cyklem,
- přímý přístup koncových uživatelů – pro business je obvyklejší systém organizace/uživatel,
- jednostranné zaměření technologie, které neumožňuje flexibilitu aplikací,
- konzervativní průmysl nemá důvěru k ničemu, co má vztah ke kryptoměnám,
- spojení s kryptoměnami vyvolává odpor vlád, které se obávají zásahů do vládní finanční politiky, tento odpor se promítá i do vztahu vlád a veřejnosti k projektům využívajícím kryptoměnové blockchainy k jiným účelům.
Existují i jiné koncepce blockchainu než ta, kterou používá svět kryptoměn? Potřebuje i průmysl necentrální autoritu? Jak by měla vypadat? To jsou otázky, které se nyní pokusíme zodpovědět.
Co je blockchain
Princip blockchainu byl v minulé části seriálu popsán na příkladu Bitcoinu. Podívejme se na něj nyní z trochu jiného hlediska. Blockchain je nejčastěji prezentován jako nezničitelná a nezfalšovatelná databáze. Aby bylo těchto vlastností dosaženo, využívají se dva základní principy:
- decentralizace,
- sekvenční ukládání.
Tyto vlastnosti jsou realizovány dvěma klíčovými technologiemi, které umožnily vznik blockchainu.
Distributed Ledger Technology, nezničitelná databáze
Ledger je v překladu účetní kniha, tedy databáze transakcí. Jestliže chceme záznamy v ní uchránit před zničením, uložíme co nejvíce jejích kopií na různých místech. Musíme se ovšem starat o to, aby všechny kopie obsahovaly aktuální údaje.
Právě to v blockchainu zajišťuje komunikační protokol, který je klíčovou součástí technologie distribuovaného ledgeru (DLT). Udržuje identické kopie ledgeru (databáze) na mnoha serverech nazývaných nody. Stará se i o to, aby nedocházelo k falešným zápisům, a hlídá, aby nody pracovaly v rámci svých oprávnění.
Obr. 1: Blockchainová síť
Sekvenční blockchainový soubor, nezfalšovatelná databáze
Jak zajistit, aby nebylo možné účetní knihu zfalšovat, vytrhat z ní listy a vložit jiné? To je v papírové knize neproveditelné, umožnily to až digitální technologie vynálezem blockchainového souboru se sekvenčním zápisem.
Obr. 2: Add-only blockchainový soubor
Je to digitální soubor, ke kterému lze data pouze přidávat ve formě tzv. bloků. Blok, který obsahuje ukládaná data, je vždy přidán na konec aktuálního blockchainového souboru a zabezpečen přidáním apendixu, který typicky obsahuje i hashe vytvořené z obsahu předchozího bloku. Tím je poskytnuta možnost odhalit jednoduše změny provedené kdekoli v obsahu již uložených dat.
Blockchainová databáze se od té standardní liší tím, že ze čtyř charakteristických databázových operací (zápis, čtení, modifikace, mazání) v ní mají smysl pouze první dvě. Databázový engine blockchainu modifikaci záznamu nebo jeho mazání ani prakticky neumožňuje.
Jako třetí vlastnost blockchainové databáze se někdy uvádí neprůhlednost (opacita). Do blockchainu se často ukládají otisky dat, hashe, ze kterých nelze zjistit obsah zdrojových dat. Nemusí to tak být vždy, do blockchainu lze teoreticky uložit jakákoli data.
Průmyslový blockchain
Nejprve je nutné si uvědomit, že blockchain je decentralizovaná technologie, nemá žádné řídicí centrum. Existuje tedy jen jeden software, který je instalován na každém nodu. Ten je v základu pro všechny nody identický. Software nodu musí realizovat dvě základní technologie blockchainu, které byly zmíněny výše:
- udržování distribuované databáze (DLT),
- sestavení bloku ze vstupních dat a jeho rozeslání do sítí (blockchainový soubor).
Rodina DLT
Způsobů realizace DLT technologie dnes existuje velmi mnoho. Jedná se většinou o open source projekty připravené v několika vrstvách pro realizaci konkrétního blockchainu. Rodina DLT obsahuje několik hlavních větví, většina byla vytvořena pro realizaci kryptoměn. Obr. 3 ukazuje zjednodušený obraz této rodiny, jejích vrstev a větví.
Softwarový ekosystém je strukturován do tří základních vrstev:
- Vrstva platforem určuje základní rozvětvení DLT na blockchainovou a neblockchainovou větev. Zároveň definuje i základní vlastnosti DLT protokolu, které předurčují jeho použití. Většina platforem je v současnosti orientována na protokoly charakteristické pro kryptoměny.
- Další vrstvou je vrstva tzv. frameworků. Ty již vytvářejí skupiny vývojářů v konkrétních open-source projektech, většinou i podporovaných některou z významných IT firem. Ani vrstva frameworku není ještě softwarem pro instalaci na node. Poskytuje pouze generickou funkcionalitu, kterou je nutné doplnit specifickým uživatelským kódem.
- Do vrstvy produktů již patří konkrétní blockchainy postavené k různým účelům a nabízející přístup ve formě aplikací.
V obrázku je zvýrazněna větev průmyslových blockchainů a framework Hyperledger Fabric. Je to velký open source projekt, na kterém v současnosti pracuje cca 17 000 vývojářů. Záštitu nad ním převzala společnost IBM. Projekt zahrnuje nejen samotný vývoj frameworku ale i mnoho dalších nástrojů pro jeho aplikaci, kybernetickou bezpečnost nebo vzdělávání vývojářů. Nadaci Hyperledger Foundation podporují i významné průmyslové firmy, např. Bosch nebo Siemens.
Neblockchainové DLT
DLT technologie lze využívat i bez aplikace blockchainového souboru – jako distribuované databáze. I takové realizace dávají v mnoha případech smysl, v tomto textu se jimi zabývat nebudeme.
Základní typy blockchainu
Blockchain je charakterizován sítí nodů, na kterých jsou uloženy kopie blockchainového souboru. Základním kritériem, podle kterého se blockchainy rozdělují do tří typů, je, kdo vlastní a spravuje nody blockchainové sítě. Přehledně toto rozdělení ukazuje tabulka.
Kryptoměnové blockchainy jsou příkladem tzv. veřejného blockchainu. Node této sítě si může nainstalovat kdokoli jako zcela anonymní osoba a může přímo číst z blockchainového souboru (např. seznam transakcí, a tak zjistit stav svého bitcoinového konta). Může těžit Bitcoiny, tedy přidávat k blockchainovému souboru nové bloky. Nepotřebuje k tomu žádné povolení, pouze vhodnou techniku a software. Technologie blockchainu umožňuje vytvořit z obrovské komunity majitelů kryptoměnových nodů silnou veřejnou autoritu, která nahrazuje autoritu bank. Cenou je však nízká rychlost a vysoké náklady na transakce – u Bitcoinu vysoká spotřeba energie těžařských farem.
Opakem veřejného blockchainu je blockchain privátní. Zde náleží všechny nody sítě jedinému majiteli. Takový blockchain neposkytuje veřejnou autoritu, je pouze soukromou distribuovanou databází.
Pro obchodní a průmyslové účely se za perspektivní považuje tzv. konsorciální blockchain. Je to blockchain, jehož nody vlastní členové uzavřeného konsorcia. Nejsou anonymní, znají se navzájem a blockchainové nody mají ve vlastní nezávislé správě podobně jako u kryptoměnového blockchainu. Technologie Hyperledger Fabric umožňuje, aby pravidla nakládání s konsorciálním blockchainem byla uložena přímo v samotném blockchainu v podobě tzv. policies. V praxi to může např. znamenat, že do konsorcia nemůže vstoupit další člen (blockchain nemůže být rozšířen o další node), dokud stanovený počet dosavadních členů nepodepíše upgrade na blockchainu svou identitou. Dříve není technicky možné provést příslušnou rekonfiguraci sítě. Podobně lze stanovit i pravidla pro provádění upgradu softwaru, přístupová práva, způsob zpracování transakcí a další činnosti. Členové konsorcia tedy mají blockchain pod plnou kontrolou stanovenou neprolomitelnými pravidly uloženými přímo v blockchainu. To umožňuje řídit životní cyklus průmyslového blockchainu stejně, jako je zvykem řídit životní cyklus jakéhokoli produktu v průmyslu, jak ukazuje Obr. 4.
Obr. 4: Životní cyklus blockchainu
Hyperledger Fabric umožňuje přiblížit blockchain korporátnímu světu ještě dalším způsobem. Pokud je node ve vlastnictví firmy, lze přístup firemních uživatelů k blockchainu organizovat přes firemní node stejně jako přístup ke kterékoli firemní aplikaci, např. pomocí jména a hesla nebo přihlašovacího tokenu. Uživatel tedy nemá do blockchainu přímý přístup pomocí vlastních klíčů v kryptoměnové peněžence (i tuto možnost však Hyperledger Fabric poskytuje). Uživatelé navíc nemusejí být fyzické osoby, mohou to být automatické přístroje nebo jiné systémy využívající software vestavěný ve firemním nodu.
Obr. 5: Dvě možnosti přístupu k blockchainu
Algoritmus shody (Algorithm of consensus)
Parametry blokchainu značně ovlivňuje způsob, jakým software protokolu DLT zajistí rozeslání asynchronně vložených dat do sítě nodů tak, aby po skončení této operace všechny nody opět nesly totožnou (a nezfalšovanou) kopii poslední verze blockchainového souboru. To je efektivně možné provést jen při centrálním řízení sítě. Protože blockchain centrální řízení nemá, ujímá se této úlohy jednorázově a jen pro tento okamžik některý z nodů. Důvěryhodnost vytvoření nového bloku si však musejí ostatní nody ověřit ještě před tím, než jej připojí ke své kopii blockchainu. Toto ověření musí při poctivě vytvořeném bloku (a pouze v tomto případě) poskytnout shodný výsledek na všech nodech sítě. To zajišťují tzv. algoritmy shody.
Každý již pravděpodobně slyšel o „bitcoinových těžebních farmách“ výkonných počítačů v Číně, které spotřebovávají obrovské množství elektrické energie. Jsou důsledkem algoritmu shody, který používá většina kryptoměn. Spočívá v soutěži o nejrychlejší odhad výsledku matematické operace, kterou nelze vypočíst analyticky (zjednodušeně ji lze popsat jako odhad zdrojových dat daného hashe). K tomu je třeba vysoký výpočetní výkon, algoritmus se tedy nazývá PoW (Proof of Work – důkaz prací). Právo sestavit blok získává node, který dodá výsledek nejrychleji. Důležité je, že správnost odhadu mohou ostatní nody snadno zkontrolovat s jednoznačným výsledkem a naplnit tak podmínku shody. Blok, který byl vytvořen nejrychleji a u kterého kontrola prošla, ostatní nody převezmou a připojí jej ke své verzi blockchainového souboru. Ostatní bloky odmítnou. A protože každý nový blok obsahuje i transakci připsání nových Bitcoinů, znamená připojení nového bloku k blockchainu i připsání nových (vytěžených) Bitcoinů tomu, kdo v soutěži o sestavení bloku zvítězil.
Algoritmus PoW byl vytvořen pro situaci, kdy je síť nodů anonymní a předpokládá se vysoká motivace ke zfalšování ukládaného záznamu. Jakkoli je PoW ideální pro prostředí kryptoměn, nikam jinam se příliš nehodí. Kromě toho, že je vysoce nákladný, neumožňuje vyšší frekvenci přidávání bloků k blockchainu – provedení odhadu trvá dlouho. Proto vznikla řada dalších algoritmů shody, které se využívají v jiných blockchainech nebo v subchainech, jakým je např. Litecoin.
Hyperledger Fabric užívá poněkud rozdílný postup uložení transakce do blockchainu. Důsledně odděluje ověření oprávněnosti transakce (endorsement), sestavení bloku (ordering), jeho distribuci do blockchainové sítě (commiting) a ověření bloku (validation) před jeho definitivním připojením k blockchainu. Z důvodů bezpečnosti každou z těchto operací obvykle provádí jiné nody sítě, není zde jen jeden vítězný těžař jako u bitcoinu. Tato modularita umožňuje, na rozdíl od pevně definovaného zacházení s transakcí v kryptoměnových blockchainech, vytvořit optimální postup vyhovující požadavkům na rychlost i bezpečnost pro danou síť a aplikaci.
O všem opět rozhoduje konsorcium majitelů nodů. Členové konsorcia se musejí shodnout na pravidlech (policies), kterými se jednotlivé kroky budou řídit. Musejí si zvolit, které nody budou provádět endorsement a kdy bude jeho výsledek platný. Podobně definují, které nody budou tzv. orderery a budou sestavovat bloky. Orderer zároveň organizuje validaci probíhající po distribuci bloku jednotlivým nodům (peerům). Poslední verze frameworku Hyperledger Fabric používají jako algoritmus konsensu RAFT, jeden z moderních CFT (crash fault tolerant algorithm).
Na rozdíl od tvrdé, na operace v nepřátelském prostředí zaměřené, ale velmi neefektivní a nákladné politiky zajištění bezpečnosti Bitcoinu je bezpečnost transakcí konsorciálního blockchainu plně v rukou jeho majitelů, členů konsorcia. Oni musejí zvážit rizika a stanovit optimální poměr základních vlastností blockchainu, hlavně vztah rychlosti a bezpečnosti a s tím spojených nákladů na transakce.
Software blockchainového nodu
Software nodu Hyperledger Fabric se poněkud liší od softwaru vyvíjeného pro nody blockchainu kryptoměn. Vykonává základní funkce softwarového nodu, ale jeho modularizace a kontejnerizace do dockerů umožňuje vystavět node, který je optimálně přizpůsoben účelu, pro který je blockchain vybudován. Modularizace zároveň umožňuje definovat abstraktní vrstvové schéma (layer model), které definuje způsob zpracování transakce v nodu.
Vrstva ledgeru reprezentuje aktuální instanci blockchainového souboru.
Vrstva peer má jako jediná přístup k blockchainovému souboru. Zajišťuje několik procesů:
- komunikaci s ostatními nody prostřednictvím protokolu DLT,
- commitment, validaci a připojení nového bloku – aktualizaci instance ledgeru,
- aktualizaci stavové databáze z aktuální instance ledgeru.
Vrstva stavové databáze
Obsahuje data aktuální instance blockchainového souboru konvertovaná do formy standardní relační objektové databáze (technicky se jedná o couchDB, případně levelDB). S touto databází, nikoli přímo s blockchainovým souborem, pracuje vrstva chaincode. Databáze je aktualizována z ledgeru vždy po provedení nové transakce. Důvodem existence stavové databáze je podstatné urychlení operace vyhledávání v blockchainu.
Vrstva chaincode
Vrstva chaincode obsahuje software uživatelských operací prováděných v rámci transakce, které jsou v kryptoměnových blockchainech realizovány tzv. smart kontrakty. Smart kontrakty jsou však u kryptoměnových blockchainů implementovány až ve vyšších vrstvách modelu. Právě specializovaná a silně chráněná vrstva chaincode a její propojení se stavovou databází umožňuje zahrnout do provedení transakce složité operace potřebné pro průmyslové aplikace blockchainu.
Vrstva gateway
Vrstva gateway soustřeďuje většinu uživatelského kódu, který začleňuje generický kód frameworku do funkčního softwaru blockchainového nodu. Přenáší požadavky aplikační vrstvy (vznášené obvykle prostřednictvím REST API) na volání procedur chaincode, které provedou operace spojené s požadovanou transakcí. Dále jsou zde obvykle umístěny i služby související s identitou a kryptografií a služby zajišťující technickou obsluhu nodu – monitoring stavu nodu apod.
Aplikační vrstvy backend/frontend
Vrstvové schéma v tomto případě zobrazuje node se standardním přístupem z webové aplikace. Stejně dobře je však možné využívat API pro komunikaci s jiným typem softwaru, např. při vestavbě nodu do jiného zařízení. Lze také upravit vrstvu gateway pro jiný typ rozhraní, což může být důležité v průmyslových aplikacích.
Tokeny, smart kontrakty, assety a chaincode
V souvislosti s rozdíly mezi kryptoměnovým a průmyslovým blockchainem je zajímavé porovnat význam často užívaných pojmů. Mezi nejfrekventovanější pojmy při užití blockchainu v oblasti financí a investic patří token a smart kontrakt.
Tokenizace je náhrada (většinou majetkových) aktiv digitálním kryptografickým assetem, tokenem, který je pak uložen v nezměnitelné a nezničitelné blockchainové databázi. Tokenem obvykle bývá hash datového souboru reprezentujícího aktivum. Na tokeny lze aplikovat tzv. smart kontrakty, které zajišťují nezměnitelný proces zpracování dat uložených v blockchainu. Jsou to jednoduché programové bloky, jejichž obsah je zajištěn hashem uloženým v blockchainu – nelze je tedy změnit a proces obchodní transakce musí probíhat tak, jak je v nich naprogramováno.
Průmyslový blockchain postavený na technologii Hyperledger Fabric tento koncept zobecňuje tak, že do blockchainu může být uložen libovolný digitální asset. Implicitní stavová databáze couchDB nabízí využití JSON objektu. Jeho výhodou je i to, že se hodí pro účely virtuální reprezentace libovolného objektu. Blockchain tak může sloužit k uložení virtuálního dvojčete předmětu nebo procesu. Modulární způsob zpracování transakce a zvláštní postavení vrstvy chaincode pak umožňuje zobecnit smart kontrakt na instanci konečného automatu a provádět libovolně složité operace s digitálními asety během transakce.
Obr. 7: Tokeny a smart kontrakty
Blockchainové kanály v Hyperledger Fabric
Modulární technologie Hyperledger Fabric umožňuje postavit i blockchainový node, který obsluhuje několik oddělených a nezávislých ledgerů. Tak může být jeden node použit v několika nezávislých blockchainech – blockchainových kanálech. Jak vypadá vrstvové schéma nodu, která pracuje ve čtyřech kanálech, ukazuje Obr. 8.
Obr. 8: Vrstvové schéma nodu zařazeného ve více blockchainových kanálech
Za povšimnutí stojí možnost konstrukce vrstvy gateway, která umožní výměnu dat mezi kanály. Tak lze jednoduše budovat např. strukturované blockchainy s různými subchainy.
Ukázku využití blockchinových kanálů pro stavbu soustavy blockchainů ukazuje Obr. 9.
Další možnosti technologie Hyperledger Fabric
Technologie Hyperledger Fabric se neustále vyvíjí. Jedním ze zlepšení je možnost využití tzv. privátních dat (private data collections). Uživatelé mají v úložišti nodu vyhrazený prostor (databázi), do kterého mohou ukládat data, pro něž se uložení v blockchainu nehodí. Private data se většinou využívají pro doprovodná data k transakcím, která na rozdíl od záznamu transakce v blockchainu mají dočasný charakter. Mohou to být např. osobní data podléhající GDPR, u kterých je možnost smazání vyžadována. U finančních transakcí to mohou být PDF faktury, které je možné po určité době skartovat, zatímco záznam prodeji zůstává v blockchainu nadále uložen. Důležité jsou dvě vlastnosti privátních dat:
- přístup ke kolekcím privátních dat lze definovat pomocí policies,
- hashe dokumentů složky private data se automaticky ukládají do blockchainu.
Výše zmíněnou fakturu tak můžete poslat komukoli, kdo si potřebuje ověřit její autenticitu. Může tak snadno učinit srovnáním hashe s obsahem blockchainu.
Závěr
Popis průmyslového blockchainu v této části článku samozřejmě nemohl být vyčerpávající. Materiály projektu Hyperledger Fabric obsahují mnoho dalších údajů, příkladů i inspirativních diskusí.
Pro mnoho čtenářů, kteří se s blockchainem setkali jen v souvislosti s kryptoměnami, však budou zajímavé i praktické aplikace blockchainu v oblasti průmyslu, obchodu a služeb. Tomuto tématu bude věnována druhá část článku. V ní také uvedeme možnosti, jak průmyslový blockchain získat pro využití ve vlastních aplikacích.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Použité zdroje:
[ 1 ] chirag: Blockchain vs. Traditional Database: What Should Be a Startup’s Choice [online], appientiv, 2021 [Cit. 22.10.2021], Dostupné z: https://appinventiv.com/blog/traditional-database-vs-blockchain/
[ 2 ] Kynan Rilee: Understanding Hyperledger Fabric — Endorsing Transactions [online], Koki, 2018 [Cit. 9.2.2018], Dostupné z: https://medium.com/kokster/hyperledger-fabric-endorsing-transactions-3c1b7251a709
[ 3 ] Jaswant Arya, Arun Kumar, Akhilendra pratap Singh, Tapas Kumar Mishra: BLOCKCHAIN: BASICS, APPLICATIONS, CHALLENGES AND OPPORTUNITIES [online], Research Gate, 2021, Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/348307266_BLOCKCHAIN_BASICS_APPLICATIONS_CHALLENGES_AND_OPPORTUNITIES
[ 4 ] Junjie Hu, Ke Liu: Raft consensus mechanism and the applications [online], Research Gate, 2020, Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/341874775_Raft_consensus_mechanism_and_the_applications
[ 5 ] Manan Shah: 5 blockchain security issues and how to prevent them [online], Fast Company, 2022 [Cit. 16.2.2022], Dostupné z: https://www.fastcompany.com/90722111/5-blockchain-security-issues-and-how-to-prevent-them
[ 6 ] Pethuru Rai: Empowering digital twins with blockchain [online], Advances in Computers. 2021, Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7485457/
[ 7 ] webové stránky Hyperledger Foundation, [online], Dostupné z: https://www.hyperledger.org/
[ 8 ] Dokumentace Hyperledger Fabric, [online], Dostupné z https://hyperledger-fabric.readthedocs.io/en/release-2.2/
[ 9 ] Webové stránky společnosti ELA Blockchain Servises a.s. [online], Dostupné z: https://www.elachain.cz/
[ 10 ] Linkedin profil společnosti ELA Blockchain Servises a.s. [online], Dostupné z: https://www.linkedin.com/company/ebseee/
[ 11 ] Webové stránky aplikace Blockchain Notarius [online], ELA Blockchain Servises a.s , Dostupné z: https://www.blockchainotarius.cz/
[ 12 ] Jak funguje blockchain [youtube] ELA Blockchain Servises a.s, 2020, Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=t0bQOR3l824
[ 13 ] Uživatelská dokumentace Blockchain Notarius [online], ELA Blockchain Servises a.s , Dostupné z: https://www.elachain.cz/dokumentace/doku.php?id=start
