„Každý řetěz je silný jen tak, jak je silný jeho nejslabší článek.“ Jedná se o velmi známý citát skotského lékaře a spisovatele Arthura Conana „Každý řetěz je silný jen tak, jak je silný jeho nejslabší článek.“ Jedná se o velmi známý citát skotského lékaře a spisovatele Arthura Conana Doyla. [1] O pravdivosti tohoto citátu se přesvědčil snad každý z nás bez ohledu na to, jestli se jedná o výkon sportovního mužstva, výrobua dodávku elektřiny nebo třeba zajištění kybernetické bezpečnosti. Ne jinak tomu je i v oblasti zaměřené na ochranu měkkých cílů. Každý potenciální útočník si vždy vybírá nejsnazší cestu pro spáchání svého činu, a to jak z hlediska samotného provedení, tak z hlediskazpůsobených následků. Z tohoto důvodu je potřeba mít jasnou a konkrétní představu, kde se tyto „nejslabší články“ nacházejí, a při následném budování funkčního bezpečnostního systému se na ně v první řadě soustředit.
měkký cíl hrozba útok slabé místo vyhodnocení ohroženosti
Co si představit pod slabým místem měkkého cíle
Každý objekt, prostor nebo akce naplňující charakteristické znaky měkkého cíle1 se z hlediska zajištění své ochrany skládá z míst, která jsou více nebo méně náchylná a zneužitelná k provedení násilného útoku. Právě první zmíněná kategorie těchto míst představuje v obecném pojetí slabá místa pro měkký cíl. Co si však pod takovým slabým místem konkrétně představit? Jako modelový příklad si můžeme uvést základní školu, která nejenže reprezentuje typický měkký cíl, ale současně se bohužel tato zařízení stávají často terčem násilných útoků nejen u nás, ale i v zahraničí. Dále můžeme vycházet z předpokladu, že pachatel chce ke svému útoku použít nůž nebo střelnou zbraň, jelikož tento modus operandi (způsob provedení útoku) patří v tomto prostředí k nejčastějším. Tutoskutečnost dokládá Tab. 1.
Tab. 1: Přehled vybraných násilných útoků na školy a školská zařízení [2,3,5,6,7,8]
V tomto případě má pachatel pouze dvě možnosti k dosažení svého cíle. Buď zaútočí v blízkosti školy, nebo, což jemnohem pravděpodobnější, přímo v jejích prostorách, např.na chodbách, v šatnách, ve třídě apod. Hlavním předpokladem pro provedení takovéhoto útoku je, že pachatel se musí do těchto prostor fyzicky dostat. Ideálně s co nejmenším úsilím, bez podezření či vzbuzení nechtěné pozornosti. Nejjednodušším způsobem je využít běžného denního režimu tohoto zařízení a přizpůsobit se mu, např. vmísit se do davu,když žáci hromadně vstupují do školy v době jejího ranního otevření. Tento způsob byl použit v případě asi nejznámějšího spáchaného útoku na střední škole ve Žďáru nad Sázavou.[4] Z tohoto modelováno příkladu vyplývá, že slabým místem školy coby měkkého cíle je jednoznačně vstupní místo do objektu, a to zejména v době ranního příchodužáků, kdy je škola otevřena a vstupuje do ní velké množství osob, které nevědomky vytvářejí nepřehlednou situaci. Současně s tím se pojí ztížená možnost kontroly tohoto místa. Ačkoli se jedná o triviální příklad, je zcela názorný a historie jednoznačně ukazuje jeho funkčnost a racionalitu. Výše uvedená demonstrace slabého místa v podobě hlavního přístupu do objektu je při bližším zamyšlení principiálně aplikovatelná i pro celou řadu ostatních typů měkkých cílů.
Jak odhalit slabá místa
Identifikace a zhodnocení slabých míst měkkého cíle patří mezi elementární a současně první kroky, které je třeba z pohledu zajištění bezpečnosti udělat. Je nutné se seznámits prostředím a strukturou konkrétního objektu, uvědomit si,co je třeba chránit, odhalit možné hrozby a vyhodnotit, jaká je pravděpodobnost, že tyto hrozby nastanou, a to včetnějejich nežádoucích dopadů a následků. Principem je tentoproces známý jako posouzení rizik či zjednodušeně analýzarizik a uplatňuje se v celé řadě oborů lidské činnosti. [9,10] Nicméně v kontextu ochrany měkkých cílů stávající praxehovoří o tzv. vyhodnocení ohroženosti, které má svá specifika. V následujících bodech jsou popsány nejdůležitější činnosti, které je třeba za účelem poznání slabých míst v rámci vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle udělat. Tento návod vychází z doporučení Ministerstva vnitra ČR, do jehož působnosti tato problematika spadá. [2,11]
Bod 1: Ujasni si, co chráníš
Nejprve je třeba si uvědomit, co vlastně chráníme, tedy jaká jsou tzv. chráněná aktiva. V případě ochrany měkkých cílů se primárně zaměřujeme pouze na jediné aktivum, a tím jsou lidé neboli ochrana života a zdraví fyzických osob. [3] Toto vymezení je sice správné, ale značně široké. Proto je vhodné další rozdělení na jednotlivé skupiny osob, které se v daném měkkém cíli mohou vyskytovat, např. zaměstnanci, návštěvníci, pacienti, žáci apod. Každá z těchto skupin je specifická důvodem své přítomnosti, prostorem, kde se pohybuje, či možnostmi informování v případě nebezpečí. [12] V širších souvislostech ochrana měkkých cílů zahrnuje i samotné prostředí, ve kterém se tyto osoby vyskytují. Jelikož bez existence tohoto prostředí (např. objektu zdravotnického zařízení) by nebylo vůbecmožné hovořit o měkkém cíli.
Bod 2: Zjisti, jaké hrozby tě ohrožují
Následně je třeba se zamyslet nad spektrem hrozeb, které reálně ohrožují měkký cíl a mohou způsobit nežádoucí újmu na chráněných aktivech. V kontextu ochrany měkkých cílů se tato množina hrozeb soustředí pouze na úmyslné násilné útoky. Přičemž je třeba mít na paměti, že každý měkký cíl mohou ohrožovat odlišné typy hrozeb. Jejich konečný výčet a podoba se vždy odvíjejí především od charakteru, stavebních dispozic a zejména provozního režimu daného objektu. Mezi nejčastější hrozby lze obecně v našich podmínkách řadit
- útok beze zbraně (verbální agrese, fyzický útok),
- útok chladnou zbraní (nůž, mačeta),
- útok střelnou zbraní (pistole, samopal),
- nález podezřelého předmětu,
- výhrůžka umístění bomby,
- žhářský útok,
- nájezd vozidla do osob,
- vložení nebezpečné látky nebo výbušniny do poštovní zásilky,
- braní rukojmích a barikádovou situaci,
- umístění výbušniny v zaparkovaném vozidle. [13,14]
Nedílnou součástí vymezení hrozeb bývá i určení jejich zdrojů, tedy stanovení typových osob či skupin osob, od kterých nebezpečí hrozí, resp. kdo má zájem útočit na daný měkký cíl. Velmi často se však v praxi ukazuje, že přestože
se jedná o legitimní úvahu, tak celkový přínos zde není až tak velký. Klíčovým důvodem tohoto konstatování je skutečnost, že řada modus operandi má totožný profil potenciálního útočníka. Zároveň není neobvyklá i skutečnost, že motiv útočníka se bohužel z důvodu jeho usmrcení při útoku nepodaří zcela objasnit.
Bod 3: Definuj, kde a kdy ti útoky hrozí
Dále je potřeba zasadit výše definované hrozby do konkrétního prostředí měkkého cíle za účelem stanovení jednotlivých variant provedení. Jedná se tedy o pečlivé zvážení každého relevantního způsob útoku ve vztahu k možnému místu jeho provedení (tzv. lokace útoku) a současně možnému času provedení (tzv. načasování útoku). Zjednodušeně řečeno je cílem určit veškerá místa v rámci měkkého cíle, kde ke konkrétním způsobům útoků může dojít včetně příslušné denní činoční doby (popř. hodiny či hodinového intervalu).
Pro lepší představu lze uvést jednoduchý příklad zaměřenýna hrozbu v podobě anonymního telefonického ohlášení o umístění bomby, a to včetně jejího načasování .Představme si dva zástupce měkkých cílů – nemocnicia školu. U nemocnice je nezbytné z hlediska možného načasování zvažovat vždy celou dobu jejího provozu, tedy pracovní i mimopracovní dobu. Důvodem je, že nemocnice funguje v nepřetržitém režimu 24/7/365, zatímco v případě školy je logické, že takovýto útok bude směřovánna dobu výuky, tedy kdy se v objektu nalézá co nejvíce osob. Takový útok by v noci nebo o víkendu zcela postrádal smysl. Optikou lokace je tento způsob útoku stejný, jelikož potenciální výbušnina může být umístěna teoreticky na jakémkoli místě uvnitř nebo v těsné blízkosti objektu měkkého cíle.
V případě určení lokace útoku je vhodné brát do úvahy následující místa:
- hlavní vstup do objektu,
- ostatní (vedlejší) vstupy do objektu,
- společně přístupné neboli sdílené prostory uvnitř objektu,
- nejbližší okolí objektu,
- prostor u vstupních míst do objektu.
V případě načasování útoku je vhodné brát do úvahy:
- denní provoz (pracovní dobu, kdy je objekt otevřen veřejnosti),
- noční dobu, kdy není objekt v provozu,
- exponované části dne (např. příchod/odchod zaměstnancůdo zaměstnání či dětí do školy).
Bod 4: Urči pravděpodobnost provedení útoku a jeho dopady
Na základě znalosti seznamu relevantních útoků, konkrétních míst a času jejich možného provedení je třeba vyhodnotit ohroženost neboli stanovit nejslabší místa v rámci měkkého cíle. Toto vyhodnocení se provede pomocí dvou základních faktorů. Prvním faktorem je určení pravděpodobnosti, že k dané variantě útoku může dojít. Zde se zpravidla jedná o hodnocení dostupnosti prostředků možného způsobu útoku (tj. použité zbraně) a hodnocení možného výskytu provedení útoku v daném prostředí. Druhým faktorem je pak určení dopadů, které by takovýto útok přinesl, pokud by k němu skutečně došlo. Toto vyhodnocení je třeba provést pro všechna vydefinovaná místa a časy útoků, tedy pro všechny varianty.
Pro potřeby kvalifikovaného, avšak ne zbytečně komplikovaného vyhodnocení obou faktorů se doporučuje aplikovat princip bodové metody. Jedná se o jednoduchou metodu, jejímž základem je stanovit pro každý faktor vhodná kritéria s příslušnými kategoriemi možných odpovědí, jež tato kritéria mohou nabývat. Důležité však je, aby zvolená kritéria a kategorie odpovědí měla potřebnou vypovídající hodnotu ve vztahu k danému faktoru. Následně je potřeba pro jednotlivé odpovědi zvolit bodovou škálu, aby bylo možné výsledky kvantifikovat (např. 1–4). Přičemž počet kritérií či kategorií odpovědí není rozhodující. Na začátku je rovněž důležité určit způsob neboli strategii hodnocení. Příkladem může být tzv. maximalizační strategie. V praxi se jedná o to, že čím vyšší je dosažená bodová hodnota, tím negativnější význam to pro měkký cíl přináší. Konečná hodnota každého faktoru se získásoučtem dosažených bodových hodnot jednotlivých kritérií.
Faktory, kritéria, kategorie a bodové ohodnocení uvedenév tabulace 2 a 3 je třeba vnímat jako orientační a návodné, jejichž smyslem je ukázat přístup k vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle. Konkrétní podoba by však vždy měla reflektovat konkrétní parametry měkkého cíle a především znalosti zpracovatelů.
Bod 5: Vyhodnoť ohroženost měkkého cíle
Celková hodnota míry ohroženosti pro jednotlivé varianty útoků na měkký cíl se získá součinem konečné hodnoty každého z příslušných faktorů, tedy faktoru pravděpodobnosti a dopadu. V důsledku toho každá varianta útoku získá jedinečnou bodovou hodnotu. Čím je tato hodnota vyšší, tím je dané místo a v daném čase ohroženější z hlediska stanovené formy útoku.
Celková hodnota míry ohroženosti následně umožní nejen vzájemné porovnání, ale především prioritizaci těchto lokalit, časů a způsobů útoků s cílem definovat nejslabší místa v rámci měkkého cíle. Navíc tato místa díky uvedení lokace lze dále rozdělit do jednotlivých skupin podle místa jejich provedení, např. na nejohroženější místa uvnitř objektu či v jeho nejbližším okolí apod.
K čemu je to dobré
Vyhodnocení ohroženosti neboli zmapování slabých míst měkkého cíle přináší hned několik benefitů současně. Za prvé prostřednictvím podrobného zkoumání hrozeb a jejich jednotlivých aspektů získají zpracovatelé mnohem lepší představu o samotném objektu. Zejména o jeho detailním způsobu fungování, celkovém organizačním i procesním uspořádání, a to včetně vlivu okolního prostředí. V důsledku toho dochází k cennému a především výrazně lepšímu porozumění tomu, co pro měkký cíl představuje skutečné nebezpečí. Druhý významný přínos spočívá v systematickém a komplexním stanovení výchozí úrovně pro vybudování efektivního bezpečnostního systému ochrany daného měkkého cíle. Teprve odhalením a pojmenováním slabých míst se ukáže, jakým směrem je vhodné zaměřit pozornost ve smyslu nastavení potřebných bezpečnostních opatření. Tato opatření mohou mít nejrůznější podobu od režimového (např. nastavení pravidel pro vstup do objektu, přijímání návštěv či pohybu třetích osob v rámci objektu) až po technický charakter (např. instalace kamerového systému či nastavení jednotného systému kontroly vstupu za využití elektronických čipů).
Tab. 2: Příklad kritérií a kategorií odpovědí faktoru pravděpodobnosti [11]
Tab. 3: Příklad kritérií a kategorií odpovědí faktoru dopadu [11]
Jen těžko si lze představit zpracovaný a především použitelný bezpečnostní či koordinační plán měkkého cíle bez znalosti nebezpečí, na jaké má takový plán reagovat. Pokud tuto úvahu ještě více konkretizujeme, není v principu možné stanovit postup, jakým způsobem se zachovat v případě výskytu např. aktivního střelce (útočníka se střelnou zbraní), když ani netušíme, že k něčemu takovému může dojít.
Stejně tak je možné disponovat nejmodernějšími technologiemi z hlediska zabezpečovacích a dohledových systémů, ale jestli neexistuje konkrétní představa, jakým způsobem tyto prostředky nastavit a používat, představují pouze nevyužitou investici bez pozitivního přínosu. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že provedení analýzy a vyhodnocení slabých míst (bez ohledu na to, jak se to přesně terminologicky nazývá) je z hlediska zajištění bezpečnosti naprosto zásadní.
Současná doba nabízí velké množství nejrůznějších způsobů, jak tato rizika posuzovat. V odborné literatuře, ale i v praxi se lze setkat s celou řadou doporučených metod a technik, popř. s jejich vzájemnou kombinací. Příkladem mohou být metody založené na získávání informací od zainteresovaných subjektů (např. SWOT analýzy, technika Delphi), metody pro identifikování rizik (např. analýzy způsobů a důsledků poruch – FEMA, analýza scénářů), metody pro určování zdrojů a příčin rizika (např. metoda Ishikawovy analýzy, technika pro analyzování prvků řízení rizika) či metody pro pochopení následků a pravděpodobnosti možného výskytu (např. analýza stromu událostí, CARVER). [9,15,16,17] U každé z uvedených metod je však potřeba vždy pečlivě zvážit, zda je opravdu vhodná pro takovéto účely a zda přinese očekávaný výsledek. Tato úloha ovšem často není zcela jednoduchá a na první pohled zřejmá. Navíc nelze opomenout skutečnost, že pokud budete provádět mapování slabých míst sami ve svém objektu, nemusíte být vždy objektivní ve snaze úmyslně zakrýt své nedostatky. Praxe ukazuje, že je mnohdy vhodnější si v těchto otázkách nechat externě poradit od těch, jež mají v této oblasti více zkušeností z více různých situací.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Poznámky pod čarou:
- Měkkým cílem se rozumí místo s vysokou koncentrací osob a současně absencí nebo nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům. [2,3]
- tabulky č. 2 a 3 vycházejí z metodiky Ministerstva vnitra ČR k vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle. [11] Nicméně je třeba poukázat
na skutečnost, kterou autoři článku získali při aplikaci této metodiky v praxi na různé typy měkkých cílů – velmi důležité je vždy volit vhodná kritéria a kategorie odpovědí s ohledem na konkrétní posuzovaný měkký cíl a jeho možnosti. Ne každé uvedené doporučení lze převést
do reálné podoby tak, aby dávalo smysl a přinášelo validní informaci. Typickým příkladem takového doporučení je kritérium spočívající
v hodnocení finančních dopadů. Zde celý problém začíná a končí s tím, že toto kritérium je pro mnohé obtížně naplnitelné. V takovém případě se ukazuje jako mnohem přínosnější zvolit a nadefinovat jiné kritérium. Tato zkušenost však v žádném případě nemá za cíl snižovat
význam tohoto metodického materiálu, jehož hlavním a jednoznačně neocenitelným přínosem je poukázat na vhodný směr uvažování při
stanovení ohroženosti měkkého cíle.
Použité zdroje:
[ 1 ] Arthur Conan Doyle, citát | Citáty slavných osobností: Největší sbírka citátů, myšlenek a aforismů [online]. Dostupné z: https://citaty.net/citaty/275695-arthur-conan-doyle-kazdy-retez-je-silny-jen-tak-jak-je-silny-jeho-ne/
[ 2 ] Ministerstvo vnitra ČR. Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017–2020. Praha 2017.
[ 3 ] KALVACH, Zdeněk a kol. Základy ochrany měkkých cílů: metodika. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Praha: Soft Targets Protection Institute, z. ú., 2016.
[ 4 ] Žena byla obviněna z vraždy a braní rukojmích – Policie ČR. Úvodní strana – Policie ČR [online]. [cit. 09. 03. 2022]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/zena-byla-obvinena-z-vrazdy-a-brani-rukojmich.aspx
[ 5 ] MAREK, Jakub a kol. Specifikace bezpečnostního prostředí mateřských škol. Praha: Znalecká ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z. ú., 2021.
[ 6 ] Je to tragédie pro celé Estonsko, řekl po střelbě prezident, Zprávy – Aktuálně.cz [online]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/strelba-v-esotnske-skole-zak-zastrelil-ucitelku-nemciny/r~940d431c5ded11e4b6d20025900fea04/
[ 7 ] Střelba na škole v USA, chlapec zabil tři spolužáky, Novinky.cz – nejčtenější zprávy na českém internetu [online]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/patnactilety-strelec-zabil-na-stredni-skole-v-detroitu-tri-lidi-40379723
[ 8 ] Útočník zabil mačetou učitele ve škole v Praze, policie zadržela učně, Novinky.cz [online]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/krimi/clanek/utok-macetou-ve-skole-v-praze-podezrely-je-na-uteku-40392338
[ 9 ] ČSN EN IEC 31010 ED. 2. Management rizik – Techniky posuzování rizik. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2020.
[ 10 ] Terminologický slovník – krizové řízení a plánování obrany státu – Ministerstvo vnitra ČR [online]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/terminologicky-slovnik-krizove-rizeni-a-planovani-obrany-statu.aspx
[ 11 ] KALVACH, Zdeněk a VANGELI, Benedikt. Vyhodnocení ohroženosti měkkého cíle. Ministerstvo vnitra ČR. Praha: Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, 2018.
[ 12 ] KOTKOVÁ, Dora a kol. Hromadné společenské a kulturní akce a jejich ochrana. Zlín. Fakulta aplikované informatik, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2021. ISBN: 978-7678-058-3.
[ 13 ] MICHÁLEK, Luděk a kol. Měkké cíle a jejich ochrana: Perspektiva spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
Praha: Policejní akademie ČR v Praze, 2020. ISBN: 978-80-7251-518-9.
[ 14 ] NEVRKLA, Jakub a kol. Měkké cíle: identifikace, ohroženost a jejich ochrana. Praha. Soft Targets Protection Institute, z. ú, 2019. ISBN: 978-80-270-7066-4.
[ 15 ] ČSN 73 4400:2016. Prevence kriminality – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2016.
[ 16 ] Target Analysis Process. Federation of American Scientists [online]. Washington, DC: Department of the Army, 1991. Dostupné z: https://fas.org/irp/doddir/army/fm34-36/appd.htm
[ 17 ] APELTAUER, Tomáš a kol. Ochrana měkkých cílů. Praha: Leges, 2019
