Problematika poskytování veřejných prostředků ze strany státu je dlouhodobě a široce diskutovaným tématem. Jinak tomu není ani v případě státní podpory výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI). Otázky nastavení systému státní podpory v této oblasti jsou předmětem jak jednotlivých odborných publikací (Bočková, Nečadová, Soukup, Breňová, Weber, Müllerová, Müller), tak rozsáhlejších analýz publikovaných Radou pro výzkum, vývoj a inovace, Technologickou agenturou ČR nebo Technologickým centrem Praha. Tyto publikace souhrnně identifikují nejen základní charakteristiky státní podpory VaVaI, ale také, ať už cíleně nebo prostřednictvím dat, s nimiž pracují, poukazují na problémy, které veřejnou podporu VaVaI provázejí. Výjimku z hlediska přítomnosti problémů v mechanismu poskytování veřejných prostředků netvoří ani VaVaI v oblasti kybernetické bezpečnosti, přičemž výzkum v této oblasti je jedním z nejvíce klíčových pro zajištění národní bezpečnosti v době rostoucího počtu bezpečnostních hrozeb spojených s rapidním rozvojem nových disruptivních technologií. V současnosti se ovšem objevují i nové způsoby přerozdělování veřejných prostředků na podporu vědeckých a inovačních aktivit v kybernetické bezpečnosti. Příkladem může být nově vznikající Národní koordinační centrum (NKC), které má podporovat aktivity v oblasti VaVaI a rozdělovat veřejné finance. Jaké jsou nejproblematičtější aspekty poskytování veřejných prostředků v oblasti VaVaI v kybernetické bezpečnosti? Nabízí model NKC možná řešení pro některé ze stávajících nedostatků? Odpověď na tyto otázky poskytne komparace nejzásadnějších problémů současného mechanismu s přístupem NKC.
Národní koordinační centrum veřejné finance výzkum vývoj inovace kybernetická bezpečnost
Národní koordinační centrum a jeho přístup k poskytování veřejných prostředků v kyberbezpečnosti
Odlišný způsob poskytování veřejných prostředků v oblasti kybernetické bezpečnosti a podpory VaVaI aktivit představuje model vznikajících Národních koordinačních center (NKC), který může svými aktivitami na některé z nedostatků současného nastavení poskytování veřejných prostředků v oblasti kybernetické bezpečnosti reagovat.
Síť NKC složená z center vznikajících v jednotlivých členských státech EU a zastřešovaná evropským Kompetenčním centrem (ECCC) vzniká na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/887 ze dne 20. května 2021, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (Nařízení). ECCC představuje hlavní nástroj EU pro soustředění investic do výzkumu a vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti za účelem rozvoje průmyslových, technologických a výzkumných kapacit, schopností a infrastruktury
v dané oblasti. ECCC má dle čl. 5 Nařízení mimo jiné koordinovat výše zmíněnou síť NKC, usnadňovat spolupráci a sdílení odborných znalostí mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami a podporovat uvádění produktů, služeb a procesů v oblasti kybernetické bezpečnosti na trh. Úkoly NKC jsou definovány v čl. 7 Nařízení, konkrétně např. poskytování odborných znalostí a aktivní přispívání k plnění strategických úkolů ECCC skrze expertní zástupce a se zohledňováním národních specifik, podpora mezisektorové spolupráce skrze propojování národní komunity a vnitrostátních subjektů působících ve VaVaI včetně propagace jejich účasti v přeshraničních projektech financovaných ze zdrojů EU a také navyšování prostředků pro podporu vývojových a inovačních aktivit skrze zprostředkovávání finanční podpory třetím stranám (FSTP). [6]
Jednou z hlavních odlišností oproti běžnému mechanismu rozdělování veřejných prostředků, kterou s sebou NKC přináší, je zmíněný model poskytování FSTP, a to formou kaskádového financování, kdy NKC v rámci vlastních projektů podpořených z EU dále přerozděluje finanční prostředky žadatelům na národní úrovni. S ohledem na fakt, že prostředky na činnost NKC jsou aktuálně primárně alokovány z programu Digitální Evropa (DEP)1, který se zaměřuje na podporu digitální transformace Evropy skrze investice do špičkových technologií (jinými slovy zaměřuje se na zpřístupnění digitálních technologií definovaným subjektů), nejedná se o program zaměřený na podporu vědecko výzkumných aktivit, a proto netvoří právní rámec podpory poskytované prostřednictvím NKC zákona č. 130/2002 Sb., který upravuje pravidla pro poskytování veřejné podpory v oblasti VaVaI v ČR. Tato podpora poskytovaná v režimu de minimis představuje nový způsob k současným mechanismům financování inovačních projektů v oblasti kybernetické bezpečnosti z veřejných zdrojů. Evropské zdroje, které jsou dostupné pro zajišťování činnosti NKC, tak představují další zdroj financování nad rámec prostředků dostupných na národní úrovni, čím dochází ke zvýšení objemu veřejných financí v oblasti kybernetické bezpečnosti. ČR však v porovnání s dalšími státy EU nepatří mezi špičku v čerpání prostředků z DEP, kdy české subjekty z celkového počtu rozdělovaných zdrojů2 obdržely pouze 2,21 %3. [9] Ke zvýšení čerpání prostředků alokovaných v DEP by měla přispět nejen osvětová činnost NKC ve spolupráci s Národním kontaktním bodem (NCP) pro program DEP a propagace zapojování vnitrostátních subjektů do projektů, ale také kaskádové výzvy vypisované NKC.
Vytvoření ECCC a sítě NKC je označováno za pokus o překonání roztříštěnosti v oblasti výzkumu kybernetické bezpečnosti a podnícení investic. [13, s. 25] NKC při stanovování podmínek podpory přebírá podmínky financování programu DEP4, čímž se snaží předcházet zvyšování administrativní zátěže nad rámec povinností DEP a dalšímu tříštění, které je z pohledu žadatele nežádoucí. Samotný kaskádový mechanismus NKC představuje pro žadatele výhodu v tom, že mezi třetí stranou a EU stojí národní subjekt, kdy administrativní proces spojený s podáním žádosti a reportování v průběhu realizace projektu probíhá de facto vnitrostátně. Žadatel není nucen komunikovat napřímo se zástupci ECCC, ale s národním subjektem, který je schopen přizpůsobit administrativní proces národním standardům, čímž dochází ke snížení administrativní zátěže na straně žadatele.
Tematické zaměření FSTP výzev je do určité míry dopředu známo s ohledem na strukturu konkrétního evropského programu a zaměření jeho pracovních programů, které stanovují očekávaná témata, jejich finanční alokace a indikativní harmonogram. Pro podporu, která může být poskytována skrze NKC, je charakteristická právě úzká provázanost s evropskými programy a zdroji financování na rozdíl od národních grantových programů, kde jsou podmínky a zaměření definovány primárně na národní úrovni – decentralizovaně a v nedostatečné koordinaci s dalšími poskytovateli. Model NKC tak přináší harmonizaci s prioritami EU stanovenými v pracovních programech jednotlivých finančních programů a umožňuje přizpůsobení podpory specifickým potřebám daného národního prostředí. Pracovní programy jsou totiž tvořeny mimo jiné na základě poskytnutých vstupů z národních úrovní, kdy mohou být konzultovány s členy národní komunity. Model NKC tak umožňuje reflektovat při tvorbě evropských programů národní požadavky, které však nepodléhají natolik častým změnám priorit v souvislosti s měnícími se politikami na straně národních států. Dále se díky tomu tento model vyvaruje prostému proklamování výše zmiňovaných buzzwords a cílí na adresnou reakci k aktuálním potřebám výzkumného a inovačního národního ekosystému. Na národní úrovni pak NKC hrají podstatnou roli v upřesnění témat výzev a alokací, kdy se pohybují v rámci stanoveném podmínkami a výzvami v DEP. Na základě hluboké znalosti národního prostředí, jeho specifik a požadavků mohou NKC určovat priority výrazně efektivněji, jelikož přímo odpovídají aktuálním potřebám a výzvám v oblasti VaVaI v kybernetické bezpečnosti. Díky výše zmíněnému dokáže NKC reagovat na konkrétní trendy a výzvy na národní úrovni efektivněji, přičemž stále zůstávat v synergii s širšími evropskými strategickými cíli. Tato schopnost kombinovat evropský rámec s národními specifiky činí NKC značně unikátním nástrojem pro podporu inovačních a dalších aktivit v oblasti kybernetické bezpečnosti. V konečném důsledku pak může model NKC přinést zlepšení v oblasti poskytování veřejných prostředků, což může mít za následek vyšší efektivitu a účinnost financování a také posílení konkurenceschopnosti národního výzkumného a inovačního prostředí.
I přes to, že EU disponuje odbornými znalostmi a zkušenostmi v oblasti výzkumu, technologií a průmyslového vývoje v kybernetické bezpečnosti, je úsilí průmyslových a výzkumných komunit také z její strany označováno za roztříštěné, nedostatečně propojené a s absencí společného cíle. [6] Svými aktivitami ovšem mohou NKC reagovat na toto nedostatečné mezisektorové propojení. NKC by měla být schopna účinné spolupráce a koordinace s průmyslem, veřejným sektorem a výzkumnou komunitou a podporovat aktivity, které povedou k účinnému sdílení a propojování odborných znalostí na národní, ale i evropské úrovni. To má být zajišťováno např. skrze pravidelné a systematické předávání informací, pořádání akcí a sběr vstupů a připomínek od zástupců národní komunity VaVaI, které jsou následně reflektovány při připomínkování strategických dokumentů na národní a unijní úrovni. NKC se mohou v oblasti posilování mezisektorové spolupráce zaměřit také na budování a aktivizaci národních odborných komunit v oblasti VaVaI v kybernetické bezpečnosti s přesahem do vznikající evropské Komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost ve smyslu Nařízení EU 2021/887, která má spojovat hlavní zúčastněné strany, pokud jde o technologické, průmyslové, akademické a výzkumné kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii. Zmíněná Komunita má dle textu Nařízení představovat rozsáhlou interdisciplinární skupinu evropských zúčastněných stran zapojených do technologií kybernetické bezpečnosti tvořenou výzkumnými subjekty, průmyslovým odvětvím a veřejným sektorem, jejímž úkolem je zlepšování, sdílení a šíření odborných znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU. [6] Přidanou hodnotou role NKC v oblasti posilování mezisektorové spolupráce je možnost propojování jednotlivých národních komunit členských států EU mezi sebou, čím může docházet k podpoře mezisektorové spolupráce v celoevropském měřítku.
Pokud se podíváme na rozdělení udělené podpory z DEP v rámci ČR5, 43,8 % obdržely vysokoškolské nebo středoškolské vzdělávání instituce, 23,9 % soukromé ziskové subjekty, 19,8 % výzkumné organizace, 12 % jiné typy organizací a 0,6 % veřejné subjekty. [9] Z celkově čerpaných prostředků DEP6 směřovalo 21,11 % na podporu SMEs, kdy české SMEs obdržely 0,26 % zmíněných prostředků. [9] Problému spojenému s nízkým čerpáním prostředků pro start-upy a SMEs plánuje NKC věnovat speciální pozornost, a to nejen skrze osvětové akce, propagaci zapojování do projektů a posilování mezisektorové spolupráce, ale také poskytováním finanční podpory ve formě FSTP. Omezení způsobilých žadatelů na start-upy a SMEs v některých výzvách v souladu s politikami EU může přispět k narovnání nerovnoměrnosti a nerůznorodosti v čerpání veřejných prostředků, které se řešily v první části článku. EU chápe SMEs jako klíčové zúčastněné strany a očekává, že ECCC a NKC budou svými aktivitami SMEs usnadňovat přístup ke znalostem a výsledkům VaV a poskytovat jim podporu tak, aby mohly nejen vznikat, ale i stát se stabilní součástí trhu. [6]
Ani nový přístup není bez nedostatků
Také model NKC má určité nedostatky a nenabízí řešení ve všech problematických aspektech systému přerozdělování veřejných prostředků v oblasti kybernetické bezpečnosti na národní úrovni. NKC např. nijak výrazně neřeší problém s nedostatečným financováním aktivit pro komercializaci výsledků projektů, kdy aktuálně nefunguje mechanismus, který by umožňoval poskytnout formou FSTP dodatečnou podporu bez nutnosti předložení nového projektu ze strany žadatele. Model NKC automaticky neposiluje expertní kapacitu a schopnost státu definovat trendy ve VaVaI, ale skrze úzkou propojenost s národní expertní komunitou dokáže efektivně a aktivně reagovat na vývoj v oblasti VaVaI v kybernetické bezpečnosti a přizpůsobovat flexibilně zaměření výzev a definovat konkrétní výstupy projektů. Dále skrze zmíněnou úzkou spoluprací s odborníky napříč sektory národního ekosystému získávají odpovědní pracovníci mnohem lepší přehled o aktuálních výzkumných, vývojových a inovačních aktivitách a potřebách v oblasti kybernetické bezpečnosti.
I přes to, že NKC FSTP mechanismus dále výrazněji netříští systém poskytovatelů veřejných prostředků v kybernetické bezpečnosti v ČR, jelikož nenastavuje nové podmínky, ale přebírá pravidla financování z DEP, sekundární roztříštěnost vzniká tím, že vlivem Nařízení 2021/887 vznikly a aktuálně se etablují nové struktury, které musejí fungovat v již zavedeném prostředí. Vznikající síť NKC koordinovaná ECCC nefunguje ve vakuu, naopak může při plnění stanovených úkolů docházet k překryvu s dalšími subjekty, zejména se sítí národních kontaktních bodů relevantních finančních programů EU (NCPs Network), gestory daných programů a evropskými centry pro digitální inovace (EDIH). S ohledem na výše zmíněné je také potřeba navázat spolupráci s dalšími poskytovateli veřejných prostředků na národní úrovni za účelem eliminace překryvů a zajištění synergie. Účinná koordinace a spolupráce je také potřebná nejen na jednotlivých národních úrovních, ale rovněž na úrovni evropské. Také je nutné upozornit na to, že aktivity NKC a ECCC jsou aktuálně v počáteční fázi, kdy dochází k budování jednotlivých NKC napříč EU a zajišťování jejich činností a objevují se první pilotní projekty a kaskádové výzvy. V aktuální situaci tak nelze jakkoli hodnotit dopady těchto aktivit, tedy zda přispívají k narovnání výše zmíněných nedostatků, i přes značný potenciál.
Závěr
Navzdory stálé přítomnosti jistých nedostatků se dá konstatovat, že model NKC nabízí řešení některých problémů současného legislativního nastavení přerozdělování veřejných financí v oblasti kybernetické bezpečnosti. O modelu NKC však není možné uvažovat jakožto o náhradě či plnohodnotné alternativě k současnému systému nastavenému zákonem č. 130/2002 Sb., který je ve státní administrativě hluboce zakořeněným a v mnohých aspektech, díky postupné aktualizaci, poměrně efektivním nástrojem pro administraci veřejných prostředků vyčleněných pro VaVaI. Zkoumání nových modelů poskytování veřejných prostředků, zejména v oblasti kyberbezpečnosti, a aplikace jejich silných stránek při aktualizaci stávajících mechanismů7 je ovšem klíčové pro zajištění co nejefektivnější a nejpřínosnější podpory VaVaI. Takto nastavený přístup k mechanismu nakládání s veřejnými financemi určenými k podpoře VaVaI umožní dále posilovat české národní výzkumné prostředí, a tím i národní kybernetickou bezpečnost.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Použité zdroje:
[ 1 ] ÚŘAD VLÁDY ČR, SEKCE PRO VĚDU, VÝZKUM A INOVACE. Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021. Online. Úřad vlády České republiky. 2023, s. 1–208. Dostupné z: https://vyzkum.gov.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=1020527. [cit. 2024-08-20].
[ 2 ] BREŇOVÁ, Lubomíra; SOUKUP, Jindřich a NEČADOVÁ, Marta. Teorie a praxe nové ekonomiky v ČR – konkurenceschopnost ČR v mezinárodním srovnání. Online. 2007, s. 1–13. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/265877974_Teorie_a_praxe_nove_ekonomiky_v_CR_-_konkurenceschopnost_ CR_v_mezinarodnim_srovnani. [cit. 2024-08-20].
[ 3 ] DUNN CAVELTY, Myriam a SMEETS, Max. Regulatory cybersecurity governance in the making: the formation of ENISA and its struggle for epistemic authority. Online. Journal of European Public Policy. 2023, roč. 30, č. 7, s. 1330–1352. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/citedby /10.1080/13501763.2023.2173274?scroll=top&needAccess=true. [cit. 2024-08-20].
[ 4 ] DELOITTE; EUROPEAN COMISSION, DIRACTORATE-GENERAL FOR MIGRATION AND HOME AFFAIRS a ECORYS. EU security market study Final report. Online. Publications Office of the European Union. 2022, s. 1–197. Dostupné z: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/db2efbc8-070a-11ed-acce-01aa75ed71a1. [cit. 2024-08-20].
[ 5 ] FAŤUN, Martin; KUČERA, Zdeněk; PAZOUR, Michal; PECHA, Ondřej; VONDRÁK, Tomáš; BAHENSKÝ, Vojtěch a LUDVÍK, Jan. Analýza pole bezpečnostního výzkumu. PDF. Technologické centrum Praha – Fakulta sociálních věd UK Praha. 2023, s. 1–68. [cit. 2024-08-20].
[ 6 ] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/887 ze dne 20. května 2021: kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center. In: EUR-Lex. 2021. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32021R0887&qid=1647349304733. [cit. 2024-08-20].
[ 7 ] NÁRODNÍ ÚŘAD PRO KYBERNETICKOU A INFORMAČNÍ BEZPEČNOST. Národní plán výzkumu a vývoje v kybernetické a informační bezpečnosti do roku 2025. Online. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 2022, s. 1–28. Dostupné z: https://nukib.gov.cz/download/publikace/vyzkum/Narodni_plan_VaV_do_2025.pdf. [cit. 2024-08-20].
[ 8 ] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Rada vlády schválila návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace 2025+. Online. 2024. Dostupné z: https://uv.gov.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/marek_zenisek/aktualne/rada-vlady-schvalila-navrh-vydaju-statniho-rozpoctu-na -vyzkum--vyvoj-a-inovace-2025-213798/. [cit. 2024-08-20].
[ 9 ] EUROPEAN COMMISSION. The DIGITAL Dashboard. Online. European Commission. 2024. Dostupné z: https://dashboard.tech.ec.europa.eu/qs_ digit_dashboard_mt/public/extensions/CNECT_DIGITAL_dashboard/CNECT_DIGITAL_dashboard.html#projects. [cit. 2024-08-20].
[ 10 ] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ukazatele výzkumu a vývoje – 2022. Online. Český statistický úřad. 2024, s. 1–280. Dostupné z: https://csu.gov.cz/docs/107508/c231c9dd-8bdf-c4e8-e83c-9ceb92c8582b/21100223_cela.pdf?version=1.0. [cit. 2024-08-20].
[ 11 ] MAŠEK, Adam. V Evropě chybí půl milionu expertů na kyberbezpečnost. Pomoci mají granty, a to i v Česku. Online. Hospodářské noviny. 2024. Dostupné z: https://hn.cz/c1-67274670-v-evrope-chybi-pul-milionu-expertu-na-kyberbezpecnost-pomoci-maji-granty-cerpat-je-mohou-i-ceske-univerzity. [cit. 2024-08-20].
[ 12 ] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Výdaje na výzkum ze státního rozpočtu stagnují. Online. 2023. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/vydaje-na-vyzkum-ze-statniho-rozpoctu-stagnuji. [cit. 2024-08-20].
[ 13 ] EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR. Výzvy týkající se účinné politiky EU v oblasti kybernetické bezpečnosti. Online. Evropský účetní dvůr. 2019, s. 1–75. Dostupné z: https://www.eca.europa.eu/lists/ecadocuments/brp_cybersecurity/brp_cybersecurity_cs.pdf. [cit. 2024-08-20].
[ 14 ] ORGANISATION FOR ECONOMIC CO-OPERATION AND DEVELOPMENT. SME financing, business conditions and growth. Online. 2024. Dostupné z: https://www.oecd.org/en/topics/sme-financing-business-conditions-and-growth.html. [cit. 2024-08-20].
Poznámky pod čarou:
- Činnost NKC je kofinancována ze státního rozpočtu v závislosti na nastavení podmínek výzev pro NKC v programu DEP.
- Jedná se o celkový počet prostředků, které EU poskytla na podporu vybraných projektů v rámci DEP, tzv. total EU contribution, kdy není zohledněno kofinancování.
- Pro porovnání, na prvních příčkách v čerpání stojí Německo s 13,75 %, Francie s 10,27 % a Itálie s 8,53 %. V rámci Visegrádské skupiny je za ČR pouzeMaďarsko, které čerpá 1,58 % a Slovensko, které čerpá 2,14 %. Rakousko čerpá 3,51 % a Polsko 3,81 %.
- Pravidla pro poskytnutí podpory vychází z pravidel pro financování v programu Digitální Evropa. Může však docházet k drobným úpravám za účelem splněnípožadavků národní legislativy.
- Data vycházejí z celkového počtu prostředků, které EU poskytla na podporu vybraných projektů v ČR v rámci DEP, tzv. total EU contribution, kdy není zohledněnokofinancování.
- Data vycházejí z celkového počtu prostředků, které EU poskytla SMEs na podporu vybraných projektů v rámci DEP, tzv. total EU contribution, kdy nenízohledněno kofinancování.
- Proces novelizace zákona č. 130/2002 Sb. probíhá i v době psaní tohotočlánku, přičemž zatím není možné posoudit konkrétnější podobu ani potenciálnípřínosy připravované novely.