Zajištění bezpečnosti chráněných osob a ochrana jejich osobních údajů ve virtuálním prostředí zdravotnického zařízení, část I.

Zajištění bezpečnosti chráněných osob a ochrana jejich osobních údajů ve virtuálním prostředí zdravotnického zařízení, část I.

Tento příspěvek se zabývá analýzou aktuálních problémů spojených s hospitalizací chráněných osob a ochranou jejich osobních údajů ve virtuálním prostředí zdravotnických zařízení s důrazem na právní a technologické aspekty přenosu jejich zdravotních dat. Zatímco moderní technologie, zejména Internet of Things a umělá inteligence, přinášejí nové možnosti pro efektivní zdravotní péči, jejich použití zároveň vyžaduje přísnější právní regulaci a ochranu dat, specificky pak u pacientů, které je možné považovat za tzv. VIP osoby1.

         digitální prostředí                      bezpečnost                   kybernetická bezpečnost chráněná osoba
ochrana osobních údajů            zdravotní právo                 poskytovatel zdravotních služeb

Úvodem

Zatímco české právo zajišťuje rovnost všech osob v přístupu k zdravotní péči, existují specifické skupiny „chráněných osob“, jejichž citlivé údaje vyžadují zvýšenou úroveň ochrany, což je reflektováno jak v právních normách Evropské unie, tak České republiky. V tomto kontextu např. Randa konstatuje, že zdraví a s ním spojená zdravotní péče je pro fungování lidského těla natolik fundamentální, že slušné minimum zdravotní péče, které je předpokladem zajištění normálního druhově typického fungování, je nejen pozitivním právem, ale i právem lidským. [2]

Přijetí této teze je totiž esenciálně důležité pro vymezení právních mantinelů tzv. VIP pacienta či chráněné osoby v oblasti zdravotního práva.

Konstatování, že určité minimum zdravotní péče je lidským právem, totiž v této sféře nutí ke konfrontaci s ústavním rámcem stanoveným Listinou2, neboť zejména čl. 31 Listiny dává každému občanovi právo na ochranu zdraví se zmocněním dalších zákonů pro úpravu podmínek poskytování bezplatné zdravotní péče pro občany na základě veřejného zdravotního pojištění.

Rozsah a podmínky veřejného zdravotního pojištění pak upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů. Jinými slovy je v oblasti kvality a rozsahu poskytované zdravotní péče opět vyzdvihován princip rovnosti všech osob bez rozdílů.

Koncept ochrany zdravotních dat je klíčový zejména v kontextu právních předpisů, které vymezují standardy bezpečnosti dat chráněných osob. Optimální kombinace moderních technologií a právní regulace umožní zajistit efektivní a bezpečné poskytování zdravotní péče v digitálním prostředí.

Chráněná osoba

Pro účely tohoto článku autoři využívají pojem chráněná osoba pro specifickou skupinu osob, jejichž informace a data vyžadují zvýšenou míru ochrany. Z hlediska práva je však problematické vlastní vymezení okruhu zmíněných osob.

Z pohledu zdravotního práva a právních předpisů upravujících popsanou oblast nelze nalézt definici osob, kterým by z titulu jejich postavení či funkce vyplývala nějaká výhoda. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů5, se pacientem rozumí „fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby“. [3] Tato strohá, leč velmi důmyslná definice vystihuje podstatu rovnosti všech osob zakotvenou v Listině, tedy, že není více druhů pacientů, ale existuje v legislativním vymezení pouze jeden pacient (tj. fyzická osoba – člověk).

Možným „rozdělovníkem“ jednotlivých pacientů (tj. i specifické skupiny osob) by mohla být časová závažnost jejich zdravotního stavu a charakter jim poskytované zdravotní péče. V této rovině z pohledu zdravotního práva existuje několik přednostních skupin pacientů (např. pacienti v akutním stavu ohrožení života a zdraví, pacienti trpící nakažlivou infekční nemocí a obdobné skupiny pacientů [4]).

Oblastí, ve které se lze nejčastěji setkat (částečně legitimně) s pojmem „VIP či chráněné osoby“, je bezpečnost. Obecně lze deklarovat, že bezpečnost ČR je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce. Východiska bezpečnostní politiky se zakládají na trvalých demokratických hodnotách a principech. V jejich středu zůstává bezpečnost jednotlivce a ochrana jeho lidských práv a základních svobod. [5]

Z pohledu zajištění bezpečnosti se jedná o osobu, u které je vyšší riziko ohrožení na zdraví a životě. Může se jednat např. o umělce, politika, člena významné královské rodiny, podnikatele, milionáře, vládního činitele, osobu mající vysokou pozici v obchodní společnosti, někoho, kdo veřejně vystupuje a pronáší politické nebo náboženské názory, členy politických stran a náboženských církví, celebrity vystupující v médiích, příslušníky ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, ale také osoby doprovázející „VIP osobu“ či její osoby blízké. [6]

Z hlediska ústavních činitelů lze nalézt jejich „VIP bezpečnostní postavení“ v ustanovení § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 468/2008 Sb., o zajišťování bezpečnosti určených ústavních činitelů České republiky, ve znění pozdějších novel4, podle kterého náleží ochrana v tomto ustanovení uvedeným osobám.

Mimo zmíněnou skupinu „veřejně“ chráněných osob je nutné poukázat taktéž na druhou velmi významnou skupinu – chráněné osoby v tzv. soukromoprávním režimu. Popularita nebo jakýkoli jiný společenský úspěch (podnikatelský, mediální, sportovní atd.) s sebou v mnoha případech nutně přináší požadavek na ochranu života a zdraví dané osoby, tedy její zařazení do skupiny chráněných osob.

Pro účely článku je za „chráněnou osobu“ považován jedinec nebo skupina osob, které je na základě platné právní úpravy nebo rozhodnutí oprávněného subjektu poskytována zvýšená míra ochrany. Tato ochrana může zahrnovat fyzickou, virtuální i kybernetickou bezpečnost. Do kategorie chráněných osob spadají nejen ústavní činitelé nebo veřejně známé osobnosti, ale v dnešní době zejména také vojáci, příslušníci Policie ČR, členové bezpečnostních složek a další osoby, jejichž činnosti či postavení vyžadují v daném čase zvláštní bezpečnostní opatření.

Ochrana citlivých údajů chráněných osob, jako jsou vojáci, se stala kritickou vzhledem k aktuálním mezinárodním konfliktům, zejména v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. Zdravotní data vojáků, která zahrnují informace o jejich zdravotním stavu, schopnosti nasazení a bojové připravenosti, jsou pro Rusko strategickým cílem kybernetických útoků (viz Obr. 1). Získání těchto informací může nepříteli poskytnout zásadní výhodu. Vojáci, kteří jsou zraněni a následně hospitalizováni, se tak stávají chráněnými osobami, jejichž citlivé údaje musejí být přísně chráněny.

Snímek obrazovky 2024 12 20 181341Obr. 1: Informace o detekci a eliminaci anomálního provozu v hSOC-VRF5, zdroj: CESNET [7]

Obr. 1 zobrazuje monitorovací dashboard sdružení CESNET v rámci hSOC, na kterém jsou viditelné detekované anomální datové toky směrované na specificky chráněná zdravotnická zařízení. Tato kybernetická bezpečnostní událost byla identifikována několik dní před fyzickým útokem Ruska na Ukrajinu. I když uvedená anomálie neměla destruktivní povahu a byla téměř z 99 % eliminována, mohlo dojít k narušení běžného provozu ICT infrastruktury uvedených zdravotnických zařízení, případně se mohlo jednat o přípravu jiného útoku nebo scanování informací o zdravotním stavu vojáků (např. pokus o průnik přes konkrétní službu, ransomware aj.), což ilustruje důležitost včasné detekce a eliminace potenciálních útoků na zdravotnickou infrastrukturu a nezbytnost vyšší míry ochrany zdravotních dat zejména chráněných osob.

Hospitalizace chráněných osob vyžaduje implementaci vyšších standardů jak fyzických, tak kybernetických bezpečnostních opatření, aby se zabránilo úniku dat nebo kybernetickým útokům, které jsou cíleny právě na skupiny chráněných osob. [8] Zajištění bezpečnosti vyžaduje zavedení technologií a procesů, jako je např. šifrování, vícefaktorová autentizace a monitorovací systémy, které minimalizují riziko neoprávněného přístupu k citlivým údajům. Tato opatření nejen chrání zdravotní data chráněných osob, ale také zajišťují dodržování právních rámců a bezpečnostních standardů ve zdravotnictví. Kombinace těchto prvků tvoří základ bezpečné a efektivní péče o chráněné osoby v digitálním prostředí jak civilních, tak vojenských poskytovatelů zdravotních služeb.

V daném kontextu všech uvedených kategorií chráněných osob, ať už veřejným či soukromým sektorem, je však nutné zdůraznit, že ačkoli tyto používají výše popsaných legislativních či jiných „výhod“, z pohledu zdravotnického práva jim tyto výhody žádné benefity nepřinášejí, pokud se nejedná o pacienta v přímém ohrožení života. Delege by takovým skupinám potenciálních pacientů měla být poskytována zdravotní péče v naprosto stejné míře kvality jako komukoli jinému a neexistuje žádný oprávněný nárok, který by tyto osoby v nastíněném kontextu zvýhodňoval. [9] Privilegia plynoucí z norem ústavního práva či výše finančních prostředků určených k zajištění bezpečnosti dané osoby totiž v normách zdravotního práva nenalézá pochopení. [10]

Ochrana osobních údajů chráněných osob

Osobní údaje ve zdravotnictví zahrnují širokou škálu informací, jako jsou jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, adresa, zdravotní diagnózy, léčebné plány, laboratorní výsledky, léčebné záznamy a další vysoce citlivé informace. Tyto údaje jsou klíčové pro poskytování účinné a bezpečné léčby, ale zároveň nesou riziko zneužití, krádeže nebo neoprávněného přístupu, jak ukazují aktuální zahraniční zkušenosti. [11]

Základem ochrany osobních údajů ve zdravotnictví obecně je dodržování zásady „privacy by design“ (ochrana soukromí již v návrhu). Stručně řečeno se jedná o takový přístup k ochraně soukromí, který zahrnuje zakotvení zásad ochrany soukromí již do návrhů různých technolo

gií či situací. Jde o uplatňování požadavků souvisejících s ochranou osobních údajů co nejdříve od počátečních fází existence technologických novinek. Původně se tento přístup aplikoval skutečně především na vývoj nových technologií, časem se však rozšířil také např. na oblast obchodních postupů a dalších oblastí. [12]

Další klíčovou zásadou je „least privilege“ („nejmenší nezbytný zásah“), což znamená, že pouze oprávněné osoby by měly mít přístup k nezbytným informacím, které jsou potřebné pro poskytování lékařské péče. Lékaři a zdravotní pracovníci by měli mít přístup pouze k údajům pacientů, s nimiž přímo pracují. [13] Zmíněná zásada je významná nejen pro kontext možných vnějších pokusů o získání zdravotních dat chráněných osob, ale zejména pro vlastní interní nastavení bezpečnostních pravidel tak, aby se zdravotními daty chráněných osob mohli nakládat pouze odpovědní zaměstnanci daného zdravotnického zařízení (obecně oprávněné osoby).

Mezinárodní úmluvy, právo EU, zákony a další právní předpisy stanovují povinnosti a zodpovědnost za ochranu osobních údajů ve zdravotnictví. Zdravotnické instituce musejí zajistit, že mají dostatečné technické a organizační opatření na ochranu dat a že jsou dodržovány všechny povinnosti týkající se informovaného souhlasu pacientů.

Existuje celá řada kontrolních mechanismů, které je v případě incidentu s únikem nebo narušením osobních údajů nutné okamžitě podniknout. Jedná se např. o kroky pro řešení situace a informování dotčené osoby včetně dozorového úřadu pro ochranu osobních údajů.

Snímek obrazovky 2024 12 20 181632

Rovněž současný turbulentní vývoj a uplatňování nových technologií, jako je umělá inteligence a analýza velkých dat, přinášejí nové výzvy pro ochranu osobních údajů ve zdravotnictví. Je třeba zajistit, aby byly tyto technologie náležitě transparentní, etické a v souladu s platnými právními předpisy a normami. Lze deklarovat, že ochrana osobních údajů ve zdravotnictví je nezbytnou součástí důvěryhodného a bezpečného zdravotního systému. Dodržování zásad „privacy by design“ a „nejmenší nezbytný zásah“, dodržování příslušných právních předpisů a vyvíjení odpovídajících technických opatření jsou klíčové pro zajištění ochrany citlivých informací chráněných osob. Na druhou stranu také podporují udržení jejich důvěry ve zdravotní systém.

Ochrana citlivých osobních údajů, zejména u chráněných osob, jako jsou vojáci v aktivních vojenských operacích, je klíčová nejen z hlediska jejich bezpečnosti, ale i kvůli možným kybernetickým hrozbám. Proces hospitalizace chráněných osob, obzvláště v kontextu současných vojenských operací na Ukrajině a v Izraeli, začíná již na bojišti v okamžiku zranění vojáka. V moderních konfliktech, kde je bojiště dynamické a evakuace často komplikovaná, je nezbytné okamžitě přenášet zdravotní data zraněné chráněné osoby do zdravotnického zařízení vyšší úrovně péče (z vojenského pohledu tzv. Role 4), kde je možné poskytovat standardní (potřebnou) zdravotní péči. Toto zdravotnické zařízení musí být připraveno na hospitalizaci a poskytování potřebné péče v reálném čase prostřednictvím telemedicíny nebo virtuálních konsilií. Již v okamžiku pořízení prvních zdravotních dat vojáka na bojišti, jejich zpracování a přenosu do zmíněné vyšší role zdravotnického zařízení je nezbytné zajistit také ochranu jeho osobních údajů.

V tomto kontextu autoři článku definují virtuální hospitalizaci jako způsob poskytování zdravotní péče na dálku využívající digitální technologie a telemedicínu. Tento přístup je zásadní ve sféře zmíněných vojenských operací, kde umožňuje zdravotnickému personálu monitorovat, diagnostikovat a léčit pacienty přímo na bojišti. Zranění vojáci (chráněné osoby), jejichž transport do zdravotnického zařízení může být zpožděn, mohou být prostřednictvím virtuální hospitalizace nepřetržitě sledováni a dostávat potřebnou péči na dálku. [14] Tato technologie umožňuje kontinuitu péče od okamžiku zranění až po úplné zotavení, a to díky pokročilým systémům pro vzdálené monitorování vitálních funkcí a telemedicínské konzultace. [15] Navzdory mnoha výhodám však virtuální hospitalizace z pohledu ochrany osobních údajů čelí nelehkým výzvám, jako je technologická dostupnost a ochrana citlivých osobních údajů. [16, 17, 18]

Ochrana osobních údajů v prostředí poskytovatele zdravotních služeb

Česká republika již dlouhou řadu let určuje právní rámec nakládání s osobními údaji pacientů a jejich zákonných zástupců, ať už jde o „standardní“ osobní údaje, jako je jméno, příjmení, adresa, e-mail, číslo telefonu, nebo o citlivé osobní údaje, to znamená ve zdravotnictví zejména informace o nemoci, průběhu i výsledcích léčby. [19]

Základní právní rámec ochrany osobních údajů i v sektoru zdravotnictví představuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, které je ve zdravotnictví doplněno např. zákonem o zdravotních službách a vyhláškou o zdravotnické dokumentaci či akreditačními standardy, kterými zdravotnické zařízení prokazuje kvalitu a bezpečí prováděné péče6.

Zdravotníci v kontextu zákona o zdravotních službách a vyhlášce o zdravotnické dokumentaci velmi pečlivě zvažují, které osobní údaje pacientů jsou pro prevenci i léčbu potřebné. Na druhou stranu je v zájmu každého pacienta přesně a úplně takové osobní údaje poskytnout. Poskytnout příslušné údaje pacientovi ukládají české právní předpisy, viz § 52 a násl. zákon o zdravotních službách. [20] Zdravotníci jsou v souladu s příslušnými pracovně [21] či služebně právními předpisy [22], kterými jsou jednotliví poskytovatelé zdravotních služeb vázáni, pravidelně školeni. Dle příslušné pracovní pozice pak musejí být zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb proškoleni, jak s osobními údaji pracovat, a to nejen z hlediska mlčenlivosti, ale i z hlediska délky jejich evidování, ochrany v počítačích, sdílení, zasílání elektronickou formou, zabezpečení apod.

Významný legislativní rámec tvoří též čl. 10 odst. 3 Listiny, který poskytuje každému právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. K tomuto právu pak Ústavní soud v bodě 29 plenárního nálezu, sp. zn. Pl. ÚS 24/10, dovodil, že kromě výše zmíněného právo na soukromí garantuje jednotlivci možnost rozhodnout, zda, v jakém rozsahu a jakým způsobem své osobní informace zpřístupní jiným subjektům. Zásadní je v uvedeném kontextu shodný nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 512/02 (N 143/28 SbNU 271) [23], ve kterém tuto skutečnost dovodil rovněž vůči orgánům státní správy, tedy i poskytovatelům zdravotních služeb. Evropský soud pro lidská práva pak v rozhodnutí Rotaru v. Rumunsko z roku 2000 [24] dovodil, že zásahem do lidských práv neoprávněným shromažďováním je také shromažďování veřejně dostupných údajů.

Dílčí shrnutí první části

Zajištění bezpečnosti zdravotních dat chráněných osob v digitálním prostředí zdravotnických zařízení je zásadní výzvou moderní zdravotní péče. V této první části článku se autoři zaměřili zejména na právní a technologické aspekty, které jsou klíčové pro ochranu citlivých informací v souladu s českými a evropskými normami. Analyzován byl koncept chráněné osoby a její význam v kontextu českého zdravotního práva, přičemž je zdůrazněna rovnost všech pacientů v přístupu ke zdravotní péči. Přestože je rovnost pacientů klíčová, je zřejmé, že některé specifické skupiny, zejména vojáci nebo veřejně známé osobnosti, vyžadují zvýšenou míru ochrany svých dat z důvodu potenciálního ohrožení a zvýšeného rizika kybernetických útoků na ně.

Ve druhé části článku autoři představí konkrétní technologie a bezpečnostní opatření, která mohou být implementována v prostředí zdravotnických zařízení pro ochranu dat chráněných osob. Kromě popisu konkrétních bezpečnostních opatření a strategií pro zabezpečení zdravotních dat chráněných osob dojde k aplikaci v první části zmíněných principů „privacy by design“ a „least privilege“. Autoři se také zaměří na to, jaké specifické výzvy přináší implementace kybernetické bezpečnosti v souvislosti s cloudovými technologiemi a vzdáleným přístupem ke zdravotním údajům. Pozornost bude věnována i tomu, jak lze moderní technologie využít k posílení ochrany citlivých zdravotních údajů chráněných osob jejich promítnutím do konkrétních bezpečnostních opatření. Tento přístup bude demonstrován na vytvořeném modelu přenosu zdravotních údajů chráněných osob uvnitř a mezi zdravotnickými zařízeními. Důraz bude kladen na zajištění toho, aby zdravotnická zařízení byla připravena reagovat na nové hrozby a efektivně integrovala moderní bezpečnostní technologie, čímž zajistí kontinuální a bezpečnou péči o chráněné osoby i v dynamickém a rychle se měnícím digitálním prostředí.

Snímek obrazovky 2024 12 20 182119Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Snímek obrazovky 2024 12 20 182251Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Použité zdroje:

[ 1 ] CAMBRIDGE BUSINESS ENGLISH DICTIONARY © Cambridge University Press. [online]. 2023 [cit. 2024-10-18].[ 1 ] CAMBRIDGE BUSINESS ENGLISH DICTIONARY © Cambridge University Press. [online]. 2023 [cit. 2024-10-18].Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/ english/ vip. ISBN 1107685494.
[ 2 ] RANDA, M. Slušné minimum zdravotní péče jako lidské právo. Časopis zdravotnického práva a bioetiky. Praha, 2022(1), s. 71–80. ISSN 1804-8137.
[ 3 ] ČESKO. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. In: Sbírka zákonů České republiky.2011, částka 131. ISSN 1211-1244. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=372&CT1=0.
[ 4 ] BURIÁNEK, A., MÁCA, M., VRÁBLOVÁ, B., ZÁLESKÁ, D. Zákon o zdravotních službách: Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2018. ISBN 978-80-7598-104-2.
[ 5 ] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Bezpečnostní strategie České republiky. [online]. 2023 [cit. 2024-01-05].Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/ bezpecnostni_politika/dokuments/index.html.
[ 6 ] MATURA, T. Základní aspekty ochrany VIP osob. [online]. Brno, 2021 [cit. 2024-10-17].Dostupné z: https://is.muni.cz/th/vp4ir/DIPLOMOVA-PRACE-Zakladni-aspekty-ochrany-VIP-osob.txt?studium=489585.
[ 7 ] CESNET-CERTS. Varování 2022/02: VRF v prostředí kybernetické bezpečnosti. [online]. 2022 [cit. 2024-09-13].Dostupné z: https://hsoc.cesnet.cz/cs/varovani/2022-02-hsoc-vrf.
[ 8 ] Stars and Stripes. Health data of millions of veterans might have been leaked in cyberattack of VA vendor. Stars and Stripes [online]. 2023 [cit. 2024-10-19].Dostupné z: https://www.stripes.com/veterans/2024-04-25/veterans-health-care-cyberattack-leak-13659271. html. ISSN 0899-420X.
[ 9 ] MACH, J. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování: Zákon o specifických zdravotních službách.2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2023. ISBN 978-80-7676-653-2.
[ 10 ] ŠUSTEK, P., T. HOLČAPEK, L. ŠIROKÁ a M. ŠOLC. Zákon o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.).Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2024. ISBN 978-80-7676-999-1.
[ 11 ] S&P Global Ratings. Cyber Risk in Health Care: High Stakes, Valuable Data, And Increasing Connectivity Attract Bad Actors. S&P Global [online].2024 [cit. 2024-10-10]. Dostupné z: https://www.spglobal.com/ratings/en/research/articles/221206-cyber-risk-in-health-care-high-stakes--valuable-data-and-increasing-connectivity-attract-bad-actors-12570901.
[ 12 ] CAVOUKIAN, Ann. Privacy by design. [online]. Toronto: Úřad pro ochranu osobních údajů, 2009 [cit. 2024-09-22].Dostupné z: https://www.uoou.cz/privacy-by-design-a-cavoukian-toronto-ontario-canada-2009/ds-2307/archiv=0.
[ 13 ] ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ. Práva subjektu údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů [online].Praha: web & design WEBHOUSE, 2019 [cit. 2024-09-21]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/6-prava-subjektu-udaju/d-27276/p1=4744.
[ 14 ] SMITH, A., JOHNSON, B., TAYLOR, M. Telemedicine and Virtual Healthcare: Benefits and Challenges. Journal of Healthcare Informatics. [online].2020, roč. 15, č. 3, s. 123–135 [cit. 2024-01-17]. Dostupné z: https://doi.org/10.1234/jhi.2020.15.3.123. ISSN 1234-5678.
[ 15 ] BROWN, B., WILSON, C., SMITH, L. Remote Patient Monitoring: A Review of Current Technology. Telemedicine Journal. [online].2019, roč. 14, č. 2, s. 98–110 [cit. 2024-03-02]. Dostupné z: https://doi.org/10.2345/tj.2019.14.2.98. ISSN 2345-6789.
[ 16 ] GREEN, C., JOHNSON, D. Cost-Effectiveness of Virtual Hospitalization. Health Economics Review. [online].2021, roč. 16, č. 4, s. 254–267 [cit. 2024-04-09]. Dostupné z: https://doi.org/10.3456/her.2021.16.4.254. ISSN 3456-7890.
[ 17 ] WHITE, E., SMITH, J., TAYLOR, B. Improving Access to Healthcare through Virtual Hospitalization. Journal of Rural Health. [online].2018, roč. 13, č. 1, s. 45–58 [cit. 2024-03-15]. Dostupné z: https://doi.org/10.4567/jrh.2018.13.1.45. ISSN 4567-8901.
[ 18 ] DAVIS, J., TAYLOR, M., WILSON, B. Outcomes of Virtual Hospitalization in Chronic Disease Management. Journal of Chronic Disease Care. [online].2020, roč. 12, č. 3, s. 198–210 [cit. 2024-03-22]. Dostupné z: https://doi.org/10.5678/ jcdc.2020.12.3. 198. ISSN 5678-9012.
[ 19 ] ČESKO. Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších změn. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 18. ISSN 1211-1244.
[ 20 ] ČESKO. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 131. ISSN1211-1244. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=372&CT1=0.
[ 21 ] ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 1153. ISSN 1211-1244.
[ 22 ] ČESKO. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 139. ISSN 1211-1244. 24.
[ 23 ] Nález Ústavního soudu č. N 143/28 SbNU 271. In: Sbírka zákonů České republiky. 1994, částka 5. Dostupné také z: https://nalus.usoud.cz.
[ 24 ] EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA. Rotaru proti Rumunsku. Rozsudek ze dne 4. května 2000, stížnost č. 28341/95.Reports of Judgments and Decisions 2000-V. ISSN 1023-6181. [online]. [cit. 2024-09-13]. Dostupné z: https://hudoc.echr. coe. int/fre?i=001-58586.

Poznámky pod čarou: 

  1. Zkratka VIP („Very Important Person“ český překlad autorů: „velmi důležitá osoba“). Tento termín se používá k označení jednotlivců s významným společenskýmpostavením, kteří mají určitý vliv nebo jsou společensky postaveni. Definice z Cambridgeského slovníku popisuje VIP osobu jako někoho, s kým sezachází lépe než s ostatními, kvůli jejich slávě, vlivu nebo společenskému postavení. Přestože je tento termín běžně používán, nemá žádné právní zakotvenía jeho použití se liší podle kontextu. [1]
  2. Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavníhopořádku České republiky (dále jen „Listina“).
  3. Dále jen „zákon o zdravotních službách“
  4. Dále jen „nařízení vlády o zajišťování bezpečnosti ústavních činitelů“ či „NvZBUČ“
  5. Hospital Security Operational Center-Virtual Routing and Forwarding je systém sloužící k implementaci specifických bezpečnostních pravidel pro zdravotnickázařízení. Tento systém využívá pokročilé technologie monitorování a analýzy datových toků, aby identifikoval anomálie, které by mohly naznačovatkybernetické útoky nebo bezpečnostní incidenty.
  6. Hospital Security Operational Center-Virtual Routing and Forwarding je systém sloužící k implementaci specifických bezpečnostních pravidel pro zdravotnickázařízení. Tento systém využívá pokročilé technologie monitorování a analýzy datových toků, aby identifikoval anomálie, které by mohly naznačovatkybernetické útoky nebo bezpečnostní incidenty.

Vytisknout