Ing. Pavel Východský, Ph.D., byl k 1. květnu 2022 zvolen do funkce člena představenstva Letiště Praha, a. s., se zodpovědností za oblast korporátních služeb. Absolvoval inženýrské studium na Západočeské univerzitě v Plzni v oboru IT a svou disertaci obhájil na ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci. Jeho pracovní dráha se ubírala v manažerských i statutárních pozicích zejména ve finančních společnostech, vedle toho působí jako certifikovaný mentor. Jeho současná pozice v oblasti korporátních služeb na Letišti Václava Havla Praha (LVHP) s sebou nese odpovědnost za oblast financí, informačních technologií, lidských zdrojů, kybernetické bezpečnosti, interního auditu, compliance a řízení rizik.
V nejbližší budoucnosti LVHP čeká významný stavební rozvoj, jehož součástí je i výzva v zajištění financování celého programu. LVHP zaznamenává v posledních letech poměrně velký růst odbavených cestujících a provozu, a to až nad hranici předcovidových hodnot. To s sebou v oblasti korporátních služeb nese zejména dostatečné personální zajištění a implementaci nových provozních i datových technologií se zapojením AI včetně kybernetické bezpečnosti, a to nejen v reakci na nový kybernetický zákon, ale z pohledu zabezpečení LVHP jako součásti kritické infrastruktury státu. Nejvyšší hodnotou LVHP je totiž provozovat letiště bezpečně, spolehlivě a uživatelsky přívětivě.
Jaké digitální technologie dnes nejvíce ovlivňují fungování letiště a jaké přínosy i rizika s sebou nesou?
Letiště je velmi komplikovaný, komplexní a zároveň unikátní organismus složený z mnoha oblastí a činností. Ty je nutné zajistit, aby bylo jako celek funkční, pro což jsou klíčové různé digitální technologie. Např. pro řízení provozu na letišti je důležité naplánovat, na které stojánce se jaké letadlo bude odbavovat, kdy přiletí a odletí, jaký má přidělený slot, kolik má cestujících, kufrů atd. Pro bezpečnost je zase zásadní, aby se neoprávněná osoba nebo nebezpečný předmět nedostaly k letadlům, a v třídírně přesně potřebují vědět, kam
správně nasměrovat odchozí i příchozí zavazadla. Podobně bychom mohli pokračovat v dalších oblastech, jako je třeba předvídání meteorologických podmínek a s tím spojená údržba a připravenost provozních ploch včetně hlavní a vedlejší dráhy.
Naší hlavní prioritou je pochopitelně bezpečnost odbavení letadel a cestujících, což se dnes bez technologií již prakticky zajistit nedá. Pomocí digitálních technologií je možné vše dělat rychleji, s vyšší kapacitou, automatizovaně, predikovatelněji a bezpečněji. Lze říci, že všechny oblasti jsou na technologiích závislé. A právě tato závislost se stává i rizikem, protože případná nefunkčnost klíčové technologie má zásadní dopad na fungování letiště. I přes nastavené záložní postupy může dojít k výraznému omezení nebo dočasnému zastavení provozu.
Na Letišti Václava Havla Praha provozujeme široké spektrum informačních a průmyslových technologií, které podporují náš každodenní provoz. V oblasti informačních technologií se příliš nelišíme od firem z běžných oborů. Rozvíjíme obchod a informačně a komunikačně podporujeme cestující, návštěvníky, zaměstnance a partnery. Související disciplíny nevyžadují nijak specifické technologie. Vzhledem k tomu, že je letiště hranicí státu, část přítomných informačních technologií provozují a spravují státní složky.
Zvláštní roli na letišti hrají průmyslové technologie, jejichž prostřednictvím obsluhujeme veškerou infrastrukturu. Ta je dimenzována srovnatelně jako pro menší město a s dalším rozvojem přepravních kapacit se bude jen rozšiřovat. Už dnes projde letištěm za jeden den ve špičce sezóny tolik cestujících, jako je obyvatel středně velkého okresního města.
Za oborově zajímavou technologii, jejíž nasazení v současně době připravujeme, považuji monitoring a řízení odbavení cestujících v reálném čase. Měla by zabránit vzniku front u bezpečnostních kontrol a navazujících zpoždění pro cestující. Technologicky jde o kombinaci kamer, počítačového „vidění“ a rozhodovacích algoritmů, jež vyhodnocují intenzitu provozu a dávají podnět např. pro otevření nebo uzavření kontrolních stanovišť. Řešení vizualizuje anonymní pohyb osob v prostoru bez jejich identifikace a predikuje jeho nejbližší vývoj. Vizualizaci si představme jako shluk bodů v konkrétním prostoru některého z terminálů.
Jaká jsou podle Vás největší rizika spojená s digitalizací letištní infrastruktury?
Jednoznačně jsou to kybernetické hrozby. Historicky se letiště (nejen to naše) zaměřovala zejména na fyzickou bezpečnost, kterou na základě svých zkušeností, regulatorních nařízení a bohužel i negativních událostí dovedla téměř k dokonalosti. Díky postupující digitalizaci ve všech oblastech a rychlému tempu vývoje nových způsobů a metod, jak prolomit zabezpečení systémů, se kybernetické hrozby stávají největším rizikem digitalizace.
Pokud vynechám lidský prvek, jehož nevyzpytatelnost chování v souvislosti s kybernetickou bezpečností patří k dlouholetým evergreenům, představuje pro nás jednu z největších výzev řízení dodavatelského řetězce. Procurement Letiště Praha se řídí tuzemským zákonem o zadávání veřejných zakázek. V jeho rámci se poměrně často dostává do situací, v nichž vítězí nízká cena nad kvalitou či dobrou zkušeností s dražším produktem nebo dodavatelem. Zabezpečit technologie s jakkoli problematickým původem nebo parametry překračuje možnosti běžného podniku. Neznamená to, že bychom rezignovali, ale ani tuzemské právní prostředí nám v tomto směru příliš nepomáhá. A to i přesto, že jsme součástí kritické infrastruktury státu.
Samostatnou kapitolu představují také digitální rizika, která s sebou přinášejí současné geopolitické konflikty. Jde především o aktivity skupin kybernetických útočníků podporovaných některými státy jako součást kybernetického boje, infiltrace dodavatelských řetězců nebo o zmiňované nedůvěryhodné výrobce a jejich produkty.
Jakým způsobem letiště chrání klíčové IT systémy a osobní údaje cestujících?
Aniž bych prozrazoval detaily zabezpečení, máme de facto dva způsoby, jak k tomu přistupujeme. Jedním je aplikace moderních technologií a způsobů zabezpečení na úrovni infrastruktury a samotných IT systémů. Druhý se zaměřuje na vzdělávání zaměstnanců, protože skrze ně se velmi často útočníci snaží prolomit zabezpečení nebo získat určitá data.
Letiště provozuje vlastní nepřetržitý dohled kybernetické bezpečnosti, využívá nejmodernější technologie. Klade důraz na zvyšování bezpečnostního povědomí u zaměstnanců a profesně rozvíjí a vychovává své vlastní bezpečnostní specialisty od juniorních pozic. Nad rámec vlastního zabezpečení pomáháme s kybernetickou bezpečností i dalším subjektům v resortu civilního letectví minimálně na úrovni sdílení zkušeností. Jsme součástí kyberbezpečnostních struktur v rámci evropské struktury letišť ACI Europe (Airports Council International) pro sdílení know-how v civilním letectví.
Klíčové informační, komunikační a kyberfyzické systémy letiště spadají pod zákon o kybernetické bezpečnosti mimo jiné i z titulu příslušnosti Letiště Praha do kritické infrastruktury státu. Tomu odpovídá i úroveň jejich zabezpečení. Regulaci navíc posilují i oborová nařízení EASA (European Authority for Aviation Safety), jež vycházejí z unijních nařízení zaměřených na bezpečnost civilního letectví.
K osobním údajům cestujících dodám, že jde o častý, ale mylný předpoklad veřejnosti. Letiště údaje nezpracovává, protože cestující jsou klienty leteckých společností a cestovních kanceláří, nikoli letiště. Situace se ale mění ve chvíli, kdy cestující chce využít některou ze služeb letiště. Nejčastěji jde o parkování.
Jak se letiště brání výpadkům systémů nebo bezpečnostním incidentům, které by mohly narušit provoz?
Vůči výpadkům se bráníme redundancí kritických prvků nebo využíváním záložních řešení. U bezpečnostních incidentů je to o aplikaci ověřených a moderních řešení, postupů a nastavení pro minimalizaci vzniku bezpečnostních incidentů. Zároveň vše neustále monitorujeme a snažíme se nejen včas zareagovat na samotný výpadek nebo bezpečnostní incident, ale v ideálním případě být o krok vpřed a vědět o problému ještě dříve, než bude mít dopad na provoz.
Bezpečný provoz informačních a komunikačních technologií letiště střeží vlastní dohledové centrum, které je součástí i krizového řízení pro případ, kdy vznikne mimořádná událost a je třeba ji řešit v součinnosti s ostatními složkami provozu letiště. V režimu 24/7 sleduje a vyhodnocuje všechny potenciálně nebezpečné události. Preventivně se jeho specialisté věnují také disciplíně zvané OSINT neboli sběru a analyzování informací z volně dostupných zdrojů. Kritické systémy navíc běžně fungují autonomně bez připojení k internetu a ve vlastních datových centrech.
Dosavadní kybernetické incidenty se nikdy nedotkly klíčových systémů letiště. Obvykle se omezují na krátkodobé výpadky webových stránek. Tato míra či úroveň zabezpečení ale samozřejmě má svou cenu, své náklady.
Jak se v letectví daří vyvažovat inovace a bezpečnost?
V současné době již jdou inovace ruku v ruce s bezpečností, protože i samotní výrobci si uvědomují, jak je bezpečnost pro letectví důležitá, a proto s tím pracují při tvorbě inovativních technologií. Letectví vždy patřilo mezi technologické průkopníky. Bezpečnostní aspekty techniky a provozu se vyvíjely průběžně od jeho počátků. Digitalizační vlna posledních dvaceti let přinesla významnou změnu postupů, ale naštěstí má většina z nich původ ve fyzickém světě anebo ve všeobecných
Letectví vždy patřilo mezi technologické průkopníky. Bezpečnostní aspekty techniky a provozu se vyvíjely průběžně od jeho počátků. Digitalizační vlna posledních dvaceti let přinesla významnou změnu postupů, ale naštěstí má většina z nich původ ve fyzickém světě anebo ve všeobecných standardech. Díky digitálním technologiím dnes na letišti určitě lépe a efektivněji komunikujeme, zpracováváme data a dohlížíme na bezpečnost ve všech jejích podobách. Ochranu dat, informací a systémů zohledňujeme v každém projektu a v každé disciplíně. Důležité je přistupovat k inovacím způsobem „Secure by design“ a vést k tomu i naše partnery a dodavatele.
standardech. Díky digitálním technologiím dnes na letišti určitě lépe a efektivněji komunikujeme, zpracováváme data a dohlížíme na bezpečnost ve všech jejích podobách. Ochranu dat, informací a systémů zohledňujeme v každém projektu a v každé disciplíně. Důležité je přistupovat k inovacím způsobem „Secure by design“ a vést k tomu i naše partnery a dodavatele.
V souvislosti s nedávnou krizí způsobenou výpadkem služby CrowdStrike (byť neovlivnila českou leteckou dopravu), jak letiště přistupuje k závislosti na externích technologiích a dodavatelích, zejména v oblasti softwaru a hardwaru?
Přistupujeme k tomu obdobně jako v interním prostředí, tj. kde to je možné a dává to ekonomicky smysl, využíváme nějakou formu redundance tak, abychom snížili závislost na jednom dodavateli. Je ale nutné říci, že v našem oboru jsou určité oblasti, kde to takto řešit nelze, ať už z pohledu malého množství dodavatelů na globálním trhu, anebo specifickou technologií. To nám pak redundanci neumožňuje. Jsme závislí na dodavatelích a jediné, jak to lze minimálně ošetřit, je dobře uzavřený smluvní vztah s adekvátním SLA. V některých případech je možné v rámci BCP (Business Continuity Plan) nastavit „ruční“ náhradní provoz, který má ovšem svá kapacitní a časová omezení. Nicméně i v těchto případech platí pravidlo „Safety first“. Bezpečnost je naší hlavní prioritou a současně i nejvyšší firemní hodnotou.
Letní aféra firmy CrowdStrike se Letiště Praha dotkla pouze zprostředkovaně. Mediálně byla viditelná zejména prostřednictvím našich partnerů, kterými jsou samozřejmě aerolinky, v tomto případě se jednalo o ty nízkonákladové, u některých mělo toto selhání zásadní dopady na jejich provoz.
V čem může být Letišti Václava Havla Praha nápomocná umělá inteligence?
Využíváte AI už nyní a plánujete její širší zapojení v budoucnosti? Jako jedno z prvních letišť na světě např. využíváme modul AutoTOBT, který prostřednictvím unikátního algoritmu stanovuje časovou predikci pro ukončení pozemního odbavení letadla. Jinými slovy čas, kdy jsou cestující a zavazadla na palubě, letadlo je odpojeno od nástupního mostu a je připraveno na pojíždění před startem. Za toto řešení jsme dokonce získali mezinárodní ocenění Digital Transformation Award. Díky umělé inteligenci tak dokážeme poměrně přesně odhadnout celkovou dobu od chvíle, kdy letadlo po příletu dorazí na odbavovací plochu, až do chvíle, kdy ji zase opustí a je připraveno k odletu. Na základě toho lze efektivně plánovat a koordinovat provozní procesy. Dále využíváme AI pro zpracování některých typů dat, různé prediktivní analytiky, plánování provozních kapacit a také zvyšování osobní produktivity administrativních pracovníků.
Určitě plánujeme i širší zapojení a troufám si říci, že časem pronikne v nějaké podobě do všech oblastí letiště. Plánujeme např. analýzu telefonních hovorů na dispečerských pracovištích, digitálního asistenta pro cestující, využití pro prediktivní údržbu zařízení typu eskalátory, travelátory a výtahy formou analýzy vibrací na zařízeních a mnoho dalšího.
Dokázal byste si představit, že by AI v budoucnu převzala řízení letového provozu?
Tato agenda není v odpovědnosti letiště. Je zajištěna pomocí samostatné a nezávislé společnosti Řízení letového provozu ČR. Nicméně čistě z technologického hlediska si v budoucnu dokážu představit, že některá vyhodnocení dat a jejich predikci AI řešit může. V současnosti je lidský faktor v podobě dispečerů letového provozu nezastupitelný, zejména v řešení kritických a mimořádných situací. AI podle mě není zatím všemocná a bezchybná, a proto mi v blízké budoucnosti přijde ideální kombinace využít AI jako podporu pro usnadnění práce řídícím letového provozu, tj. využít faktor AI a kontrolu prováděnou člověkem. Důležité je vědět, že civilní letectví je oblast s největší mírou regulace a předepsaných povinností a pravidel, zejména z důvodů již zmiňované bezpečnosti. Z mého pohledu není vhodné v civilním letectví experimentovat s předáním odpovědností člověka plně do rukou AI v dohledné době.
Myslíte si, že by AI dokázala zabránit incidentu, jako byla srážka letadla s vrtulníkem nad Washingtonem, která se stala na konci letošního ledna?
To je velmi hypotetická otázka zejména v době, kdy stále není dokončeno vyšetřování příčin a okolností této tragické letecké nehody. Umím si představit, že by AI obecně mohla vyhodnotit vzniklé riziko rychleji a komplexněji než člověk a vyslat varování pilotům, nicméně samotná reakce na tuto událost je pořád v gesci pilotů, kteří mohou, ale nemusejí správně zareagovat. Nutno dodat že současná dopravní letadla jsou vybavena spoustou systémů, které mají pilotům pomáhat ve zvládání standardních i nestandardních situací. Tahle otázka je velmi specifická zejména pro výrobce a provozovatele letadel a nerad bych se pouštěl do úvah, které nesouvisejís technologiemi letiště, o kterých se zde bavíme.
Jaká je vaše vize vývoje v oblasti digitálních technologií a bezpečnosti letištní infrastruktury v nadcházejících letech?
V našem oboru je mnoho vizí, jakým směrem se bude letištní infrastruktura posouvat. Při jejich komentování je nutné se podívat, z jakého úhlu pohledu na letiště nazíráme. Zda z pohledu odbavení cestujících v terminálech letiště, nebo dokonce před jejich cestou na letiště, či z pohledu odbavení letadel před odletem a po příletu, anebo z pohledu řízení a rozvoje letištní infrastruktury. Letiště je, jak už jsem zmínil, takové malé město, kde je nutné řešit mnoho provozních i bezpečnostních procesů.
Velkým tématem je např. videoanalytika, protože na každém letišti je obrovské množství kamer, které lze nyní díky AI využít pro zlepšení bezpečnosti nebo zvýšení automatizace a přesnosti provozních procesů s cílem plynulé průchodnosti cestujících od příchodu na letiště až po nástup do letadla. V blízké budoucnosti např. bude výhodné řešit pohyb cestujících už od místa bydliště, aby si mohli odbavit své zavazadlo už při nástupu do městské hromadné dopravy nebo při nástupu do vlaku, který je poveze na letiště, nebo si nechat zavazadlo odbavit doma, které by kurýr dovezl na letiště k odbavení do letadla. Už doma by mohli dostat informaci o množství odbavovaných cestujících v čase daného odletu, a předvídat tak např. fronty na check-in přepážce, při pasové nebo bezpečnostní kontrole na letišti.
Určitě jsou tématem autonomní vozy např. na svoz zavazadel z třídírny zavazadel k letadlu nebo robotičtí „hlídači“ ve venkovním zabezpečeném prostoru letiště. Asi záleží na tom, na jak dalekou vizi se zaměříme a jak bujnou máme fantazii. Moje paní, která je velkou příznivkyní sci-fi literatury, mi často připomíná, že všechno, co se v tomto žánru objevilo, se postupně stává realitou. V blízké budoucnosti se obecně bude digitalizace týkat oblastí, kde s její pomocí můžeme v provozu zvýšit propustnost letiště nebo automatizovat nějakou rutinní činnost. A nebude tak nutné při zachování bezpečnosti a kvality služeb zvyšovat počet zaměstnanců, kterých je na trhu nedostatek.
Klíčovou disciplínu všech letišť představuje odbavení, a to cestujících, zavazadel, cargo nákladu i letadel samotných. A právě tyto technologie projdou i na Letišti Václava Havla Praha velkým vývojem. Asi všichni bychom rádi procházeli bezpečnostními kontrolami, aniž bychom si jich vůbec všimli. Stejně bezproblémové a hladké odbavení by mělo proběhnout také v navazující nebo předcházející dopravě. Dnes se letiště zabývají cestujícími v okamžiku, kdy přijdou nebo přijedou na letiště, do chvíle odletu letadla. V obráceném směru od přistání letadla až do opuštění budovy terminálu nebo parkoviště. V budoucnu bude klíčové pro letiště zabývat se i procesy před cestou od nákupu letenky přes cestu na letiště, procesy odbavení až k nastoupení do letadla. K tomu je potřeba zpracovávat spoustu dat a pomocí AI vyhodnocovat a predikovat celou zákaznickou cestu konkrétního cestujícího. Největším fenoménem, kterým letecká doprava aktuálně trpí, jsou nepravidelnosti. Ať už jsou způsobeny počasím, hustotou provozu ve vzduchu a jeho řízením, rozhodnutím leteckých dopravců nebo technickými zpožděními a v neposlední řadě i lidským faktorem. A k predikování, reakci a řízení těchto nepravidelností může AI významně pomoci. To je směr, který považuji za technologickou budoucnost letiště. Můžeme mu říkat „seamless aviation“.
Děkuji za rozhovor.
Za DSM se ptal Martin Haloda.