Každý rok dostává vláda informaci o použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí podle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií České republiky (dále také „PČR“). Tato analýza, kterou zpracovává Policejní prezidium ČR na základě ustanovení § 98 odst. 3 zákona o PČR, slouží ke kontrole využívání těchto invazivních prostředků a odhalení případných nedostatků. Jak jsme na tom byli v minulém roce? A jak si v porovnání s těmito instrumenty stojí navrhovaný chat control?
data retention odposlechy rušení
Článek pojednává o analýze použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí podle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací PČR. Tato analýza, kterou zpracovává Policejní prezidium ČR na základě ustanovení § 98 odst. 3 zákona o PČR, slouží ke kontrole využívání těchto invazivních prostředků a odhaení případných nedostatků. Článek se věnuje využití těchto instrumentů a ochraně proti možnému zneužití. Tato analýza je kromě vlády předkládaná příslušnému výboru Poslanecké sněmovny ČR a dalšímu kontrolnímu orgánu ustanovenému sněmovnou. Má sloužit ke kontrole využívání těchto invazivních prostředků a k odhalení případných nedostatků.
Odposlechy i záznamy telekomunikačního provozu představují bezesporu zásadní zásah do základních lidských práv a svobod, takže PČR by měla důkladně zvažovat, zda jsou pro takový závažný zásah splněny zákonem stanovené podmínky, zda je zásah nezbytný a zda je respektovaná zásada přiměřenosti. Na druhou stranu jsou tyto nástroje stěžejními instituty pro boj proti nejzávaznějším formám trestné činnosti včetně organizovaného zločinu, drogové kriminality, závažné násilné trestné činnosti nebo korupce.
Pro úplnost dodávám, že citovaná analýza ani tento článek nezohledňují odposlechy a data retention v minulém roce prováděné jinými oprávněnými orgány podle zákona o elektronických komunikacích a příslušných zákonů udělujících daným subjektům oprávnění k těmto činnostem (Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství, Česká národní banka).
Odposlechy
V současné době existuje třístupňový kontrolní systém, který by měl zabránit možnému zneužití těchto institutů. V první řadě existuje vnitřní kontrola u PČR, kdy v rámci systému podřízenosti a nadřízenosti vedoucí zaměstnanci posuzují
opodstatněnost nasazení těchto prostředků. Technické a organizační mechanismy, jako je šifrování dat, archivace logů, individuální hardwarové klíče, nemožnost editace požadavků mimo Útvar zvláštních činností (dále také „ÚZČ“, specializované pracoviště PČR, které provádí odposlech a záznam telekomunikačního provozu pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení), mají zajišťovat ochranu informací a osobních údajů. Tyto mechanismy PČR pravidelně vyhodnocuje.
Mezi další vrstvu kontroly patří vnější kontrola justičními orgány. Státní zastupitelství vykonává dozor v trestní věci, dává pokyny, ruší nezákonná rozhodnutí, soud nařizuje odposlechy a sledování s písemným a odůvodněným příkazem.
Třetí vrstvu kontroly představuje již výše zmíněná kontrola parlamentním orgánem, konkrétně Stálou komisí Poslanecké sněmovny ČR pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací. Ta dostává od PČR pravidelné pololetní zprávy a roční analýzu. Do vnějšího dohledu můžeme ještě zařadit Úřad pro ochranu osobních údajů, který má dozorovat dodržování povinností při zpracování osobních údajů. A konečně za neoficiální čtvrtý stupeň kontroly můžeme označit veřejnost, neboť podle současné dobré praxe Ministerstvo vnitra ČR zveřejňuje tyto roční analýzy na svých webových stránkách1 .
Odposlech lze nařídit pouze v trestním řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, nebo pro taxativně vyjmenované úmyslné trestné činy (např. pletichy v insolvenčním řízení, zneužití pravomoci úřední osoby, křivé obvinění, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže) či jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva.
Nařízení odposlechu provádí předseda senátu a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce. Příkaz musí být písemný, odůvodněný a musí specifikovat uživatelskou adresu (nebo zařízení), osobu uživatele (pokud je známa) a dobu trvání, která nesmí přesáhnout čtyři měsíce. Tuto dobu lze opakovaně prodloužit, vždy maximálně na čtyři měsíce. Bez příkazu soudce může odposlech nařídit nebo provést orgán činný v trestním řízení u přesně vymezených trestných činů (např. obchodování s lidmi, vydírání, nebezpečné vyhrožování), avšak pouze se souhlasem uživatele odposlouchávané stanice.
Policejní orgán je povinen průběžně vyhodnocovat trvání důvodů pro odposlech a v případě jejich pominutí jej ihned ukončit, i před uplynutím stanovené doby. Pokud nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, musejí být záznamy zničeny po třech letech od pravomocného skončení věci, a to se souhlasem soudu nebo státního zástupce. Po pravomocném skončení věci je policejní orgán, státní zástupce nebo předseda senátu povinen informovat odposlouchávanou osobu (pokud je známa) o nařízeném odposlechu, jeho délce a datu ukončení. Informace obsahuje poučení o právu podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu Nejvyššímu soudu. Tato povinnost se nevztahuje na řízení o závažných zločinech (např. spáchaných organizovanou skupinou, ve prospěch organizované zločinecké skupiny, teroristické skupiny) nebo pokud by informování mohlo zmařit účel trestního řízení či ohrozit bezpečnost státu, život, zdraví, práva a svobody osob.
Jaká jsou čísla použití odposlechů v roce 2024?
V roce 2024 uskutečnila PČR celkem 3 985 odposlechů v 746 spisech. To představuje pokles o 317 úkonů (7,4%) oproti roku 2023. Celkově bylo 77,5% úkonů efektivních, tzn. přinesly přímý nebo nepřímý podíl pro trestní řízení. 11,0% úkonů bylo neefektivních, zpráva uvádí, že zjištěné informace nebyly využity, a 11,5% úkonů bylo neaktivních nebo nebyly realizovány.
Největší podíl odposlechů (61,2%) byl použit na toxikománii, následovaly násilná trestná činnost (7,9 %), trestná činnost proti veřejnému zájmu (7,9 %), podvody (6,1%) a ostatní majetková trestná činnost (3,9 %). V rámci násilné trestné činnosti se jednalo především o loupeže, vydírání a vraždy. Celkem 33 úkonů (0,8% z celkového počtu) bylo realizováno se souhlasem odposlouchávané osoby. Průměrná délka platnosti prvního soudního příkazu činila 113,35 dne. Skutečná průměrná délka odposlechu byla 118,10 dne. Obě tyto hodnoty jsou vyšší než v roce 2023, skutečná průměrná délka odposlechu se prodloužila meziročně o pět dnů.
Data retention
Je důležité rozlišovat mezi záznamem telekomunikačního provozu (§ 88 trestního řádu), který se týká obsahu komunikace (např. zvukové záznamy hovorů), a výpisy o uskutečněném telekomunikačním provozu (§ 88a trestního řádu), které se týkají provozních a lokalizačních údajů (kdo s kým, kdy a odkud komunikoval, ale ne obsah komunikace) neboli také slangově data retention. Tyto údaje lze zjistit pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky.
Dále pak je možné tyto údaje zajistit pro specifické trestné činy, jako je porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), podvod (§ 209 trestního zákoníku), neoprávněný přístup k počítačovému systému (§ 230 trestního zákoníku), opatření a přechovávání přístupového zařízení k počítačovému systému (§ 231 trestního zákoníku), nebezpečné vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), nebezpečné pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), šíření poplašné zprávy (§ 357 trestního zákoníku), podněcování k trestnému činu (§ 364 trestního zákoníku), schvalování trestného činu (§ 365 trestního zákoníku) nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva.
V řízení před soudem jejich vydání nařizuje předseda senátu. V přípravném řízení nařizuje jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz musí být písemný a odůvodněný, včetně odkazu na mezinárodní smlouvu, pokud se na ni odvolává. Pokud se žádost vztahuje ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa. Příkazu soudce není třeba, pokud k poskytnutí údajů dá souhlas uživatel telekomunikačního zařízení, ke kterému se mají údaje vztahovat.
Po pravomocném skončení věci je státní zástupce, policejní orgán nebo předseda senátu povinen informovat uživatele (pokud je znám) o nařízeném zjišťování údajů a o období, jehož se týkal. Součástí informace je poučení o právu podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu Nejvyššímu soudu ve lhůtě šesti měsíců. Informace se nepodává v řízení o závažných zločinech (např. s horní hranicí sazby nejméně osm let, spáchaných organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, terorismu) nebo pokud by poskytnutí informace mohlo zmařit účel trestního řízení či ohrozit bezpečnost státu, život, zdraví, práva a svobody osob.
Analýza uvádí příklady efektivního využití výpisů telekomunikačního průvozu, ať už je to v případě vyšetřování vraždy (zjištění polohy podezřelé při nákupu kryptoměny, k objednání vraždy, ztotožnění účastníků konfliktu a klíčového svědka, který určil pachatele, nebo potvrzení přítomnosti pachatele na místě činu), těžkého ublížení na zdraví (zjištění totožnosti podezřelého a vyvrácení jeho alibi o pobytu v zahraničí), podvodu, padělání a pozměňování peněz (propojení komunikace pachatelů a potvrzení jejich pohybu na místech činů).
V roce 2024 figurují výpisy o uskutečněném telekomunikačním provozu (provozní a lokalizační údaje) v počtu 76 187 záznamů. Z tohoto počtu bylo 71,5 % výpisů vyžádáno s příkazem soudce (§ 88a odst. 1 trestního řádu) a 28,5 % bylo vyžádáno se souhlasem uživatele telekomunikačního zařízení (§ 88a odst. 4 trestního řádu). Největší objem těchto výpisů (58,5 %) tvořily výpisy na buňky (BTS) následované ostatními druhy výpisů (20,7 %) a výpisy na mobilní telefony (17,9 %). Výpisy z elektronické komunikace realizované prostřednictvím internetu (IP adresy) představovaly 2 135 úkonů (tj. 2,8 %), nejméně výpisů bylo realizováno na pevné linky, a to 75 úkonů (tj. 0,1 %).
Rušení sítí elektronických komunikací
Podle § 39 zákona o PČR může policie za předem stanovených podmínek rušit provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací a provozování radiokomunikačních služeb.
PČR může provádět rušení za účelem odstranění bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob, k odstranění bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku, při zajišťování bezpečnosti chráněných objektů, prostorů a osob nebo při výcviku. PČR může rušit poskytování služeb elektronických komunikací také za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody způsobené protiprávním zásahem do počítačové sítě vedeným proti informačnímu systému kritické informační infrastruktury, významnému informačnímu systému nebo z důvodu kybernetického útoku s dopadem na větší počet počítačových systémů orgánů veřejné moci, který způsobuje nefunkčnost těchto systémů.
Během výcviku PČR ohlásí zavedení rušení Českému telekomunikačnímu úřadu, územně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v přiměřené lhůtě předem. Úřad může stanovit podmínky rušení včetně povinnosti informovat dotčené provozovatele, pokud by to neohrozilo plnění úkolů policie. Při rušení za účelem odstranění bezprostředního ohrožení nebo škody PČR ohlásí zavedení rušení těmto orgánům bez zbytečného odkladu. Pokud by ohlášení mohlo ohrozit plnění úkolů policie, provede se ohlášení bez zbytečného odkladu poté, co tyto důvody pominou.
Rušicí zařízení se používají v souvislosti se zákroky při prověřování podezřelých předmětů a zneškodňování nástražných výbušných systémů. Jedná se o případy, kdy na základě dostupných informací vzniklo důvodné podezření, že se jedná o nález nástražného výbušného systému s možností dálkové iniciace pomocí elektronických bezdrátových zařízení. V roce 2024 bylo rušení elektronických komunikací Policií ČR realizováno celkem ve 32 případech.
Srovnání s návrhem tzv. chat control
Data a procesy obsažené v analýze dokazují, že odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu jsou významným, avšak regulovaným nástrojem pro boj proti závažné trestné činnosti, s důrazem na ochranu lidských práv a s kontrolními mechanismy.
A teď porovnejme tuto komplexní úpravu s návrhem tzv. chat control2 , který kromě invazivního zásahu do soukromí přináší i přenos odpovědnosti a oprávnění k výkonu tohoto zásahu do obsahu (i šifrované) komunikace na soukromoprávní subjekty bez propracovaného kontrolního mechanismu a ochrany proti možnému zneužití.
Návrh diskutovaného nařízení3 je zaměřený na prevenci a boj proti sexuálnímu zneužívání dětí, ale vyvolal hlasité protesty nejen v Česku a nejen kvůli nedávným parlamentním volbám. Díky trvalému nesouhlasu s touto novou právní úpravou, která bohužel v rámci více než tříletého vyjednávání připomíná spíše dort, co vařili pejsek s kočičkou, nedokázalo tento návrh schválit ani současné dánské předsednictví, pro které to byla priorita.
Navrhované opatření obsahuje povinnost provozovatelů služeb elektronických komunikací a některých informačních služeb skenovat uživatelské obrázky a videa na přítomnost závadného obsahu. K aktivaci kontroly by bylo nutné rozhodnutí nezávislého soudního nebo správního orgánu, přičemž provozovatelé by museli nasadit technologie s co nejmenším narušením soukromí uživatelů, ale stále by se jednalo o povinnost skenovat komunikaci všech uživatelů.
Problémem je zejména to, že povinnost skenovat se má týkat i zašifrované komunikace přímo v zařízení uživatele, což však odporuje principům koncového šifrování a ohrožuje bezpečnost uživatelů. Navíc návrh umožňuje omezit uživatele, kteří nedají souhlas ke skenování, takže by nemohli posílat obrázky, videa nebo odkazy, což vzbuzuje obavy ohledně svobody komunikace a soukromí. Legislativní proces se aktuálně nachází ve fázi, kdy Rada EU a Evropský parlament hledají kompromis, ale kvůli rozporům byl proces (opět) odložen. Existuje také otevřený a legitimní odpor odborné veřejnosti a technických expertů, kteří označují legislativu za technicky neproveditelnou a nebezpečnou z hlediska občanských práv. Budoucnost tohoto nového instrumentu chat control je tedy zatím nejistá a schválení závisí na dalších vyjednáváních a politických prioritách v EU.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Poznámky pod čarou:
- Analýzy odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. [Internet]: Dostupné z: https://mv.gov.cz/clanek/analyzy-odposlechu-a-zaznamu-telekomunikacniho-provozu-a-sledovani-osob-a-veci-dle-trestniho-radu-a-ruseni-provozu-elektronickych-komunikaci-policii-cr-archiv.aspx [cit. 2025-11-04
- David Slížek. Předvolební Chat Control: Nedáš souhlas se skenováním, nepošleš obrázek ani odkaz [Internet]. Online. Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/predvolebni-chat-control-nedas-souhlas-se-skenovanim-neposles-obrazek-ani-odkaz/ [cit. 2025-11-04]
- EUR LEX Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu [Internet]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52022PC0209 [cit. 2025-11-04]
