Pokud chceme celospolečensky uchopit tak zásadní téma, jakým kyberbezpečnost bezesporu je, a věnovat mu odpovídající pozornost i prioritu, musí každý z nás začít u sebe. Každý jednotlivec si musí uvědomit, že kyberbezpečnost se týká i jeho osobně. Už dávno není možné žít v představě, že jde o oblast vyhrazenou pouze vyspělým, pro laiky komplikovaným IT systémům nebo velkým technologickým firmám. V dnešní době si v tak důležité otázce nemůžeme dovolit jakoukoli lehkovážnost či dokonce bagatelizaci.
Ačkoli to může znít jako otřepané klišé, žijeme skutečně v mimořádně rychlé době. Stejným tempem – pokud ne rychlejším – se vyvíjejí i moderní technologie. Od prvního připojení k internetu, tehdy ještě v Československu na začátku 90. let, uplynulo zhruba 35 let. Za tak krátkou dobu jsme se posunuli od prvních e-mailů až do éry, kdy má každý z nás doslova na dosah ruky nejrůznější modely nejvyspělejší umělé inteligence.
Raketový technologický pokrok však bohužel neslouží jen k usnadnění a zefektivnění každodenní práce. Právě kvůli neuvěřitelným schopnostem dnešních zařízení je více než kdy dříve potřeba dbát na osobní bezpečí a ochranu našich dat a osobních údajů. Chytré telefony, sociální sítě, e-maily, elektronické bankovnictví, aplikace – všechny tyto běžně používané nástroje mohou být potenciálním cílem kyberútoku, typicky obyčejného podvodu či krádeže dat.
Denně ve zprávách vídáme příběhy lidí, kteří se stali oběťmi kyberšmejdů a přišli o své peníze. Někdy jde o tisíce korun, jindy o podstatně vyšší částky. S rychlým rozvojem moderních technologií se mění i metody útočníků – jsou stále sofistikovanější a přesvědčivější a reálně ohrožují všechny věkové skupiny bez výjimky.
Pokud máme tuto nelichotivou situaci změnit, je nezbytné investovat úsilí i finance do dvou klíčových oblastí.
Osvěta a politické zastoupení samotné kyberbezpečnosti
V minulém volebním období jsem se tomuto tématu aktivně věnoval v Poslanecké sněmovně PČR. Organizoval jsem nebo jsem poskytl záštitu celé řadě konferencí, seminářů a kulatých stolů, které se problematikou zabývaly. Za účasti zástupců Policie ČR, odborníků z NÚKIB i dalších specialistů jsme měli možnost nahlédnout, jak náročný a vytrvalý boj s těmito podvodníky je. Za žádnou cenu ho však nesmíme vzdát. Naopak, musíme systematicky a koordinovaně budovat osvětu, která v očích veřejnosti zvýší povědomí o typech hrozeb a nástrah, jež mohou na každého z nás v online prostoru číhat.
Zásadní role NÚKIB
Jako politici se musíme postarat o to, aby se kyberbezpečnost stala skutečnou prioritou a aby se již neopakovala situace, kdy je NÚKIB nucen fungovat s nedostatečným rozpočtem. Pokud to s kyberbezpečností myslíme vážně, není možné, aby byl náš nejdůležitější aktér v této oblasti systematicky podfinancován, jak tomu bylo v minulém volebním období.
Kromě financí, které zvýší akceschopnost NÚKIB a umožní mu konkurovat v boji o špičkové IT odborníky, je podle mého názoru potřeba, aby měla kyberbezpečnost i svého vlastního politického garanta – někoho, kdo se bude zasazovat o rozpočet NÚKIB, koordinovat činnost vlády v oblasti kyberbezpečnosti a dohlížet na to, aby politická reprezentace této problematice přikládala odpovídající důležitost. Jedině tak máme šanci držet krok s rychle se vyvíjejícím technologickým světem, účinně čelit stále sofistikovanějším hrozbám a zajistit, aby byl náš digitální prostor bezpečným místem pro každého z nás.
Robert Králíček,
poslanec,
člen Stálé komise pro kontrolu činnosti NÚKIB
