Finanční podvod už dávno není doménou osamělého pachatele s improvizovaným plánem. Stále častěji za ním stojí profesionální organizace, které si dělí práci, nakupují padělané identity a účty jako službu a pomocí umělé inteligence testují tisíce variant útoku. Automatizace, která zákazníkům přinesla rychlost a pohodlí, zároveň umožnila kriminalitě růst v průmyslovém měřítku. Jak tento nový ekosystém funguje a proč si nemůžeme dovolit v souboji s ním prohrát?
finanční kriminalita organizovaný zločin umělá inteligence padělání dokumentů
Automatizované finanční služby
Automatizace finančních služeb je jednoznačně pozitivním trendem, který zvyšuje efektivitu a produktivitu celé ekonomiky. Už neztrácíme čas vyplňováním papírových formulářů, kvůli naprosté většině finančních operací nemusíme navštěvovat bankovní pobočky a na zpracování bankovní platby již nečekáme několik dnů. Totéž však platí i pro zločince. Každý krok směrem k úplné automatizaci nahrazuje procesy a interakce založené na lidském rozhodování programovým kódem. A zločinci, jak dobře víme z oblasti kyberkriminality, dokážou velmi dobře hledat chyby skryté v procesním kódu – zejména tehdy, když lze jejich zneužitím rychle získat zcela konkrétní finanční prospěch.
Automatizací proces zlepšujeme třemi způsoby: zvyšujeme jeho efektivitu a propustnost, zrychlujeme jej snížením prodlev a zajišťujeme větší konzistentnost. Z bezpečnostního hlediska se však právě tato kombinace může stát slabinou. Na rozdíl od běžného softwaru musejí být finanční procesy nastaveny tak, aby zvládaly mnohem širší spektrum neobvyklých situací, zvláštních případů, kombinací dokumentů a životních okolností. Po převedení do kódu tato flexibilita umožňuje pachatelům nacházet hraniční případy, z nichž mohou těžit, zatímco vysoká propustnost a nízká prodleva jim dávají možnost útoky škálovat a maximalizovat výnosy.
Situaci dále komplikuje integrované financování [1], které zvyšuje pohodlí zákazníků integrací finančních služeb přímo do online tržišť, systémů ERP a dalších produktů. Tím se dále rozšiřuje množství a rozmanitost využívaných dat a každá nová integrace zároveň zvyšuje počet hraničních případů, které mohou zločinci využít.
Na druhou stranu už prakticky nemáme na výběr. Svět jednoznačně směřuje k hypotékám schváleným během několika minut, účtům otevřeným během několika sekund a složitým obchodním operacím financovaným prostřednictvím sofistikovaných digitálních tržišť. Naší odpovědností je tento přechod zabezpečit. Podívejme se proto na související rizika.
Profesionální zločinecké organizace
Filmy tradičně zobrazují podvodníka jako osamělého pachatele, který pracuje v temném hotelovém pokoji. Tento obraz už přinejmenším statisticky neodpovídá realitě. A přestože lze předpokládat, že zločinci temné místnosti stále preferují [2, 7], rozhodně nejsou osamělí.
Podvody mají několik složek. Vždy bude existovat základní míra individuálních podvodů, při nichž lidé a firmy zkreslují své příjmy při žádosti o úvěr, „navyšují“ hodnotu faktury při žádosti o financování obchodu nebo zveličují rozsah škody v pojistném nároku. Typický podíl tohoto druhu podvodů se celosvětově pohybuje kolem 1 až 2 %, přičemž se výrazně liší podle konkrétního využití a geografické oblasti.
Přibližně od pandemie COVID-19 se však k této základní úrovni přidala další, podstatně větší složka. Profesionální organizované podvody cílí na automatizované systémy, provádějí je velké zločinecké organizace a opírají se o dobře optimalizované procesy přizpůsobené konkrétním cílům. [3, 4] Tito pachatelé dělají podvody jako byznys a operují ve velkém měřítku. Příklady sahají od podvodných komplexů v Kambodži, kde jsou oběti obchodování s lidmi nuceny páchat podvody v uzavřených areálech [5], až po Indii, kde se podvodná činnost pro řadu profesionálů stala profesní volbou. [6] V souhrnu jsou tito pachatelé odpovědní za každoročně odcizené desítky miliard dolarů. [18, 19, 20] Podíl podvodů ve firmách zasažených těmito skupinami několikanásobně převyšuje základní úroveň, u vysoce rizikových souborů dokumentů se často blíží 10 % a při zahrnutí širších ukazatelů manipulace dosahuje ještě výrazně vyšších hodnot. [17]
Vedle „jednoduchých“ podvodů se pachatelé zapojují také do sofistikovanějších schémat zahrnujících praní peněz a obcházení finančních kontrol. Často přitom kombinují více peněžních toků pocházejících z různých nelegálních aktivit, aby zvýšili výnos a dále znejasnili směr toku peněz. [8]
Kriminální outsourcing, poskytovatelé účtů a ekosystém černého trhu
Jedním z faktorů, které utvářejí prostředí podvodů, je zjevně nedostatečná kapacita orgánů činných v trestním řízení. Policejní složky bývají na vyšetřování podvodů a finanční kriminality nedostatečně připraveny, protože jakýkoli smysluplný výsledek vyžaduje mezinárodní spolupráci. Převody peněz jsou prakticky okamžité, zatímco vyřízení každé žádosti o právní pomoc může trvat měsíce. Zločinci se naučili neútočit na oběti ve vlastních zemích, aby snížili pravděpodobnost účinného trestního stíhání, a odcizené peníze běžně převádějí přes několik jurisdikcí, čímž odrazují orgány od dalšího postupu.
Nedostatečný tlak ze strany orgánů činných v trestním řízení umožňuje pachatelům usilovat o vyšší efektivitu, i když tím snižují vlastní operační bezpečnost. Profesionální zločinci často outsourcují jeden či více kroků specializovaným poskytovatelům, které najímají prostřednictvím kanálů na Telegramu, fór na darknetu nebo jiných fungujících černých trhů. [11] Nabídka je mimořádně široká: databáze z úniků dat plné osobních údajů a dokladů totožnosti, šablony dokumentů, kompletně padělané dokumenty i plně zaregistrované, ověřené a používané či „uzrálé“ účty u různých finančních služeb.
Různí aktéři v kriminálním dodavatelském řetězci skládají z těchto surovin kompletní účty. Mohou např. koupit sadu uniklých osobních dokumentů a identit, vyhledat oběti s živnostenským oprávněním nebo malou firmou, získat informace a dokumentaci o jejich podnikání z veřejných rejstříků a spojit je s deepfake videi určenými k obejití ověření identity při onboardingu a s dalšími padělanými dokumenty. Takto vytvořené balíčky jsou následně prodávány specialistům, kteří otevírají účty u různých bank, a ti pak mohou připravené účty prodávat dalším zločincům. Součástí balíčku služeb je technická podpora, záruka vrácení peněz i bezpečnost založená na reputaci poskytovatele. [10]
Běžní pachatelé: továrny na šablony a kriminální poradci
Nedostatečná kapacita orgánů činných v trestním řízení, omezené schopnosti podvody odhalovat a prakticky chybějící sankce v případě odhalení – kromě zamítnuté žádosti, neotevřeného účtu nebo neuznaného nároku – vedou k tomu, že se prvky podzemní ekonomiky stále častěji objevují i na veřejném internetu a nabízejí padělané dokumenty k prodeji. [11, 12, 16] Cena za jeden dokument bývá relativně nízká, obvykle mezi 10 a 30 dolary, přičemž lze dokoupit i další služby. K profesionálně padělaným dokumentům tak snadno získávají přístup i „spotřebitelští zločinci“, tudíž lidé bez hlubšího napojení na organizovaný zločin.
Rozsah a dostupnost tohoto trhu dobře ilustrují dvě konkrétní továrny na šablony: Utility Bro, která nabízí stovky šablon účtů za energie a služby, a Doc Juicer, větší provoz s více než 18 000 šablonami ve více než 50 kategoriích. [12, 16]
Továrny na šablony se často specializují na dokumenty, které nejsou doklady totožnosti, aby minimalizovaly svou právní odpovědnost. [13, 14] Nákup padělaného dokumentu, který není dokladem totožnosti ani úředně vydaným dokumentem, není ve většině jurisdikcí sám o sobě trestným činem. Jeho použití je však zcela jiná věc a může snadno vést k obvinění z podvodu.
Proto se neprofesionální pachatelé často obracejí na služby „kriminálních poradců“. Tito poradci dobře znají procesy podávání žádostí u jedné či více institucí a mohou začínajícího pachatele provést např. procesem získání úvěru na automobil. Tento model má trojí efekt.
Za prvé zvyšuje opakovaná interakce znalosti a dovednosti poradce. Za druhé není snadné spojit samotné žadatele s předchozími podvody, pokud jejich poradce neudělá technickou chybu. Každý z nich podává žádost samostatně a mezi jejich případy by neměly existovat výrazné vazby. A vstupním materiálem jsou vysoce kvalitní padělané dokumenty vytvořené doporučenými a prověřenými továrnami na šablony. Zkušenosti z dodavatelského řetězce se promítají do výsledku – a kvalita úvěrových portfolií klesá.
Využívání umělé inteligence zločinci
Zločinci přijímají nástroje umělé inteligence mnohem rychleji, než by to kdy dokázal finanční sektor. Není to dáno pouze regulatorním prostředím a pomalejší povahou spotřebitelských finančních služeb, ale také strukturou problému a objektivními rozdíly v jejich ztrátových funkcích, tedy v nákladech, které pro ně představuje neúspěch. Všechny procesy ve finančním sektoru jsou nastaveny tak, aby zabránily opakovaným neudržitelným ztrátám a současně omezily riziko závažných regulatorních dopadů. Jak již bylo uvedeno, AI se používá ke zvýšení propustnosti, snížení prodlev a zlepšení konzistentnosti procesů. Její nasazení však nutně podléhá posouzení rizik a souladu s předpisy.
Profesionální zločinci používají AI obdobným způsobem: ke zvýšení propustnosti, zlepšení míry úspěšnosti a rozšíření svých operací. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že nepodléhají stejnému regulatornímu dohledu, nepotřebují před každou změnou kódu interní schválení útvaru compliance a náklady jednoho dílčího neúspěchu jsou pro ně nízké. Když se něco nepodaří, přijdou o jednu oběť, ale mohou snadno přejít k další. Jejich zpětnova zební smyčka je rychlejší. Dopady změn svého postupu mohou okamžitě testovat na populaci obětí a rychle se přizpůsobovat.
Na jiné úrovni nikdy nebylo snazší stát se zločincem. I běžný podvod dříve vyžadoval určité schopnosti. Padělání dokumentů nebylo triviální, hledání továren na šablony je pro většinu lidí nepříjemné a komunikace s poskytovateli kriminálních služeb působí skutečně znepokojivě. [15] Od chvíle, kdy výstupy nástrojů generativní AI dosáhly kvality, která projde základní kontrolou, jsme zaznamenali více než šedesátinásobný nárůst počtu podvodů využívajících generativní AI. Mnohé z nich zjevně nejsou profesionálními pokusy, ale spíše činy běžných lidí zlákaných snadným výdělkem, touhou po pomstě nebo prostou snahou zkusit štěstí.
Závěr
Finanční kriminalita a podvody už nejsou okrajovou oblastí, v níž několik odborníků zaměstnaných bankami a státní správou bojuje proti několika specializovaným gangům působícím ve vlastních zemích. Finanční kriminalita se stala vysoce dynamickým, globalizovaným a technologicky vyspělým odvětvím. A již se neomezuje pouze na finanční sektor. Integrované financování mění v cíl mnohem širší spektrum dat. [9] V důsledku toho se zpřísňují procesy KYC a KYB v podstatně širším okruhu systémů, legitimní zákazníci jsou vystaveni jak podvodům, tak větším překážkám a komplikacím při používání služeb a jejich uživatelská zkušenost se zhoršuje. Tempo vývoje je extrémní a připomíná začátek prvního desetiletí 21. století, kdy se denně objevovaly nové kritické zranitelnosti, množily se útočné metody a bezpečnostní týmy byly zahlceny rychle rostoucí útočnou plochou.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
POUŽITÉ ZDROJE:
[ 1 ] HARRIS, M., ADAMS, B., DAVIS, A., and TIJSSEN, J.: Embedded Finance: What It Takes to Prosper in the New Value Chain, Bain & Company and Bain Capital, 2022.
[ 2 ] Reuters: Cambodian police inspect alleged scam centre following overnight raid, Reuters Connect, 2026.
[ 3 ] REHAK, M., and LEMMONIER, J.: Evolution of fraud, Resistant AI Blog, 2026.
[ 4 ] REHAK, M.: Why backtesting fails against modern fraud, Resistant AI Blog, 2026.
[ 5 ] FAUX, Z.: Number Go Up: Inside Crypto’s Wild Rise and Staggering Fall, Currency, New York, 2023.
[ 6 ] POONAM, S.: The Scammer Next Door, The Dial, 2025.
[ 7 ] RATCLIFFE, R.: Fake rooms, props and a script to lure victims: inside an abandoned Cambodia scam centre, The Guardian, 2026.
[ 8 ] U.S. Department of the Treasury: 2024 National Money Laundering Risk Assessment, Washington, D.C., 2024.
[ 9 ] MARTINEZ, N.: Serial fraud is threatening marketplaces, Resistant AI Blog, 2026.
[ 10 ] INDRA, J.: We bought a verified bank account online. Financial institutions should be terrified, Resistant AI Blog, 2025.
[ 11 ] INDRA, J.: Chasing OnlyFake: how a template farm turned into a fake doc generator, Resistant AI Blog, 2025.
[ 12 ] INDRA, J.: Doc Juicer – Uncovering a farm with 18k+ templates, Resistant AI Blog, 2024.
[ 13 ] U.S. Attorney’s Office, Southern District of New York: Creator of “OnlyFake” Charged and Pleads Guilty to Selling More Than 10,000 Digital Fake Identification Documents, United States Department of Justice, 2025.
[ 14 ] INDRA, J.: How the FBI took down a template farm (except it didn’t), Resistant AI Blog, 2025.
[ 15 ] INDRA, J.: Top 7 quotes from our conversations with fraud enablers, Resistant AI Blog, 2026.
[ 16 ] INDRA, J.: Utility Bro – a deep dive into a utility bill template farm, Resistant AI Blog, 2024.
[ 17 ] LEMMONIER, J.: Global Document Fraud Report 2026, Resistant AI Blog, 2026.
[ 18 ] Federal Trade Commission: Consumer Sentinel Network Data Book 2024, Federal Trade Commission, 2025.
[ 19 ] Federal Bureau of Investigation, Internet Crime Complaint Center: 2025 Internet Crime Report, Federal Bureau of Investigation, 2026.
[ 20 ] Office for National Statistics: Fraud and computer misuse in England and Wales: year ending March 2025, Office for National Statistics
