Ing. Marek Ebert byl jmenován do funkce předsedy Rady Českého telekomunikačníhoúřadu od 1. 2. 2023. Absolvoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině (dnes Žilinskáuniverzita), obor provoz a ekonomika spojů. Na Českém telekomunikačním úřadě vedl nejprve jeden z oblastních odborů, následně odbor regulace telekomunikačníchsítí a služeb a od roku 2007 sekci regulace Úřadu. Postupně se podílel na přijetí řadyregulačních a prospotřebitelských opatření a na přípravě souvisejících legislativníchnávrhů. V dubnu roku 2020 byl vládou jmenován do funkce člena Rady ČTÚ. Dlouhodoběse věnuje problematice uplatnění efektivních nástrojů podpory soutěže a technologickéinovace na telekomunikačním trhu i v oblasti poštovních služeb.
Je o Vás známo, že máte dlouholetou praxi na vedoucích pozicích v rámci Českého telekomunikačního úřadu. Jak vnímáte vývoj tohoto úřadu v posledních letech, zejména postupný posun od dozorového orgánu v oblasti elektronických komunikací k orgánu s přesahem do několika dalších oblastí?
Myslím, že je to logický a očekávatelný vývoj. Regulatorní přístup k našim dosavadním oblastem zájmu se významně mění – to platí především pro naše aktivity v oblasti regulace trhů elektronických komunikací. Obecně si troufnu říct, že klasický koncept ex-ante regulace postupně ustupuje. U nás je to vidět vlastně i ve snižování míry regulace v posledním období, kdy jsme postupně významně deregulovali zejména fixní, tzv. relevantní velkoobchodní trhy. Posun našich aktivit i do dozorových kompetencí v digitální ekonomice je tak jen logickým vyústěním proměňující se situace na trhu a společnosti. Do popředí vystupuje potřeba posílení ochrany práv uživatelů, resp. spotřebitelů, která jsou již dobře zavedená a vymahatelná v „offline“ světě včetně oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb, rovněž i v oblasti digitální ekonomiky. A nejedná se jen o práva koncových spotřebitelů, ale např. o oprávněné zájmy podnikatelských uživatelů vůči poskytovatelům zprostředkovatelských služeb v situaci, kdy vzrůstající počet transakcí provedených prostřednictvím online platforem vede k vyšší závislosti podnikatelských uživatelů na službách těchto poskytovatelů.
K nejzásadnějšímu vývoji došlo patrně v důsledku legislativních změn účinných v loňském roce, konkrétně nařízení P2B1 a zákona o některých opatřeních proti šíření teroristického obsahu online2. Jaké konkrétní kroky v těchto oblastech ČTÚ připravil?
Ano, agendou P2B a některými kompetencemi v oblasti ochrany šíření teroristického obsahu jsme pověřeni již od loňského roku. Jsou to první úkoly, které nás vedly k většímu zapojení do digitálních agend a k roli budoucího národního koordinátora digitálních služeb ve smyslu Nařízení DSA (Digital Services Act).
V loňském roce jsme proto začali stavět specializovaný tým/oddělení, abychom byli schopni těmto novým kompetencím dostát. Současně jsme vešli v čilou komunikaci se zástupci sektoru a zaměřili jsme se společně především na vyjasnění požadavků nové digitální regulace a současně i naší pozice v jejím rámci.
Ve spolupráci s kolegy z MPO jsme v červnu uspořádali kulatý stůl k nařízení P2B, který sloužil k podpoření informovanosti o nových povinnostech vyplývajících z tohoto nařízení. Zveřejnili jsme také průvodce povinnostmi k nařízení P2B, který má sloužit jako pomůcka k porozumění povinnostem vyplývajícím z nařízení P2B pro dotčené subjekty.
Současně jsme v polovině loňského roku u vytipovaných provozovatelů P2B platforem zahájili kontrolu zaměřenou na ověření zajištění požadavků Nařízení P2B v praxi. Naše poznatky z těchto kontrol chceme v nejbližší době představit v obecném shrnutí na jednání se sektorem s cílem poukázat na potřebu úpravy praxe v konkrétních případech.
Toto vše, myslím tím právě loňské aktivity v oblasti P2B, nám pomohlo postupně proniknout do oblasti digitálních služeb, a s větší odborností se pak i zapojit do přípravy nového zákona o digitální ekonomice. Tímto zákonem bude do národní legislativy adaptováno Nařízení DSA, a část nařízení DGA, čímž bude fakticky potvrzena i naše pozice národního koordinátora.
Letos přibývá další oblast – dle usnesení vlády ČR se ČTÚ stane tzv. koordinátorem digitálních služeb dle nařízení DSA3, nařízení se použije od 17. února 2024. Co chystáte v této oblasti?
Předně bych chtěl upozornit, že Nařízení DSA je účinné již od loňského léta, a to pro tzv. velmi velké platformy (VLOP). V podmínkách České republiky za takovou platformu Evropská komise označila web XVIDEOS. Od 17. února letošního roku je pak nařízení plně účinné, přičemž povinnosti jsou odstupňovány asymetricky dle velikosti a charakteru služby.
V rámci projednání a přijetí materiálu k budoucímu institucionálnímu zajištění výkonu dohledu nad novými evropskými digitálními akty DSA, DGA (Akt o evropské správě dat) a DA (Zákon o datech) nás vláda loni v srpnu určila za budoucího národního koordinátora DSA v podmínkách České republiky.
Jakkoliv to není zcela automatické v jednotlivých členských zemích EU, aby se národním koordinátorem stal aktuální NRA pro telko a poštovní trh, tak na druhou stranu je to tak i v mnohých dalších zemích. To nám dovolí využít již nastavené vztahy s těmito úřady.
Osobně se domnívám, že jsme vhodným subjektem pro tuto roli i proto, že již zajišťované dosavadní povinnosti dle P2B nejsou z hlediska okruhu adresátů nikterak vzdálené nařízení DSA.
Od počátku spolupracujeme a jsme v úzkém kontaktu s kolegy na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, kteří loni připravovali návrh nového zákona o digitální ekonomice. To nám umožnilo získat potřebný vhled do budoucího nastavení národní právní úpravy pro novou regulaci a dohled v oblasti digitálních agend. Myslím, a jsem tomu rád, že se nám společně podařilo najít funkční model výkonu role národního koordinátora a současně i správně nastavil ty mechanismy, které Nařízení DSA a další neupravují napřímo. Právě zákon o digitální ekonomice a jeho účinnost nám však chybí pro to, abychom mohli aktivně vykonávat všechny agendy, které nám DSA svěřuje do kompetence. Navzdory tomu již aktivně vykonáváme řadu povinností, které nezasahují do práv a povinností subjektů, a věnujeme se rovněž osvětě a edukaci jak veřejnosti, tak dotčených subjektů. V prosinci minulého roku jsme např. prezentovali problematiku DSA v rámci workshopu ČTÚ pro spotřebitelské organizace, vystupovali jsme v rozhovoru pro Český rozhlas či dTest, vytvořili jsme edukační materiály a články do monitorovací zprávy a uspořádali tiskovou konferenci, kde jsme vysvětlili podstatu nařízení, jeho dopad na posílení práv uživatelů služeb i naši roli.
Moji kolegové z postupně se rozrůstajícího týmu digitálních agend se aktivně zapojili do všech pracovních skupin, které společně koordinátoři jednotlivých členských zemí vytvořili, a současně se zapojili do pracovní komunikace s Komisí. Tým průběžně doplňujeme až na konečný počet 18 systemizovaných míst.
Ve všech členských státech EU nebyl jako koordinátor digitálních služeb dle nařízení DSA určen dozorový orgán elektronických komunikací, např. na Slovensku je to Rada pre mediálne služby. Považujete tuto agendu v případě ČTÚ jako příležitost nebo spíše jako zátěž?
Jak jsem již zmínil, rozhodně v tom spatřujeme příležitost. Příležitost k posunu Úřadu tak, aby jeho agendy reflektovaly situaci na trhu. Samozřejmě je ta agenda pro nás nová, všechny procesy, kontakty a spolupráce musejí být nově nastaveny a navázány. I když jsme si již řadu postupů úspěšně vyzkoušeli v agendě P2B, musíme si osvojit i další nové aktivity. Jde tedy o úkol sice zajímavý, ale velmi nelehký. Myslím, že máme skutečně velmi kvalitní a odborně zdatné kolegy z oddělení dozoru specializovaných agend, kteří si vedou z mého pohledu velmi dobře.
Co se týče našeho určení národním koordinátorem, v Evropské unii je to zhruba půl napůl, kdy byl vybrán regulátor elektronických komunikací a kdy jiná instituce. To nám dává poměrně širokou možnost koordinace s úřady, se kterými máme dlouhodobé kontakty a spolupráci již velmi dobře nastavenou, což se mi jeví jako jednoznačná výhoda.
Navázal již ČTÚ v oblastech svých nových kompetencí (P2B, opatření proti šíření teroristického obsahu online, DSA) spolupráci se zahraničními úřady?
Ano, tak jako v oblasti spolupráce regulačních úřadů v elektronických komunikacích (BEREC) nebo v poštovních službách (ERGP) se postupně rozvíjí mezinárodní spolupráce i v oblasti digitálních agend. Jsme zapojeni do pracovních skupin, ve kterých si zástupci jednotlivých dozorových a regulačních orgánů v oblasti digitálních služeb vyměňují své zkušenosti. Na této pracovní úrovni samozřejmě již probíhá i příprava na plnění konkrétních úkolů vyplývajících z Nařízení DSA.
Postupně navazujeme pracovní i osobní kontakty s národními digitálními koordinátory v ostatních zemích, jakkoli to ne ve všech případech jsou současně i regulační orgány pro oblast elektronických komunikací či poštovních služeb. Kolegové již navštívili např. právě naše kolegy na Slovensku v jejich Mediální radě. V krátké době máme v plánu probrat přístup k dohledu a regulaci digitální agendy a rakouským regulačním orgánem RTR, který je nově také národním digitálním koordinátorem.
A 19. února jsme se se zástupci všech evropských národních koordinátorů digitálních agend sešli spolu se zástupci Evropské komise na ustavujícím jednání Evropského sboru pro digitální služby.
Chystá ČTÚ v návaznosti na uvedené nové oblasti organizační změny, nebo považujete již provedené úpravy organizační struktury úřadu za postačující?
Jsme prozatím v situaci, kdy není projednán a schválen nový zákon o digitální ekonomice. Tedy ani naše budoucí kompetence zasahující do práv a povinností subjektů nemůžeme v tuto chvíli vykonávat. Nedovedeme tak nyní s určitostí přesně odhadnout objem agendy, která nás v budoucnosti čeká.
Nicméně jak jsem již uvedl, stavíme na našem oddělení specializovaných agend, které již v loňském roce zajišťovalo aktivity v oblasti P2B regulace a dozoru. V tuto chvíli tedy rozšiřujeme tým o další kolegy. Podle dohod s odpovědnými ministerstvy počítáme s tím, že v návaznosti na projednání a schválení zákona o digitální ekonomice dostaneme k dispozici další prostředky na personální posílení. Naším cílem je dosáhnout v následujícím období až na celkem 18 systemizovaných míst speciálně určených pro tyto nové digitální kompetence.
Vedle toho, jak je na ČTÚ pravidlem, jsou do přípravy na zajištění těchto nových agend zapojeny i další odborné útvary. Jde např. o legislativně-právní podporu, regulační podporu z oblasti elektronických komunikací, ale nakonec i podporu našeho komunikačního týmu.
Řekl bych, že se maximálně věnujeme tomu, abychom se ctí zvládli nejen již dosavadní úkoly (např. v agendě P2B), ale i přípravu na novou roli národního koordinátora pro DSA.
Jsme samozřejmě připraveni, a opakovaně jsme to deklarovali, naposledy např. na naší společné tiskové konferenci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR při příležitosti plné účinnosti DSA, i na spolupráci se zájmovými sdruženími či neziskovým sektorem.
A jak hodnotíte spolupráci v rámci ČR? Z oblastí, které se dotýkají oblastí datové bezpečnosti a oblastí souvisejících, přichází v současnosti patrně nejvíce do úvahy spolupráce ČTÚ s Úřadem pro ochranu osobních údajů.
Já si dovolím spolupráci s ostatními dozorovými orgány v oblasti datové bezpečnosti označit jako velmi dobrou.
Ano, samozřejmě velký partnerem pro nás je a bude i Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten je v návrhu zákona o digitální ekonomice navržen jako jeden z dalších dozorových orgánů DSA. My společně s kolegy z ÚOOÚ již máme nastavené velmi dobré pracovní kontakty z minulosti. Spolupracovali jsme v celé řadě případů v oblasti ochrany spotřebitelů, jako např. při řešení případů nevyžádaných marketingových hovorů. Takže ano, předpokládám, že budeme pokračovat v intenzivní a dobře fungující spolupráci i v oblasti digitálních agend.
Dle aktuální verze návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti bude do budoucna patrně ČTÚ blíže spolupracovat s NÚKIB. Odborná veřejnost zaznamenala určité výhrady vašeho úřadu k tomuto návrhu zákona, můžete je přiblížit?
Musím především v úvodu říct, že zajištění bezpečnosti sítí a služeb elektronických komunikací, včetně kybernetické bezpečnosti, samozřejmě považujeme za jeden z velmi důležitých úkolů. To i s ohledem na aktuálně značně nestabilní bezpečnostní situaci z mezinárodního pohledu, především pak v důsledku útoku Ruska na Ukrajinu.
Český telekomunikační úřad bere tuto agendu velmi vážně, zodpovědně a řadí ji vysoko ve svých prioritách. V tomto směru proto plně podporujeme snahu kolegů z NÚKIBu připravit a správně nastavit potřebná regulační pravidla v rámci aktuálně diskutované novely zákona o kybernetické bezpečnosti.
Nicméně současně se na navržené regulační mechanismy v oblasti bezpečnosti díváme i z pohledu našich hlavních úkolů a cílů jako sektorového regulátora. Tedy z pohledu vhodných podmínek pro investice na trhu, prostředí pro technologickou inovaci, uvádění nových služeb a jejich dostupnost včetně té cenové.
Musím současně připomenout cíle Evropské digitální dekády 2030, ke kterým se samozřejmě i Česká republika přihlásila. Jde tedy o zajištění gigabitové konektivity pro všechny domácnosti a pokrytí sítěmi 5G ve všech obydlených oblastech. Naplnění těchto cílů i v situaci, kdy např. u nás v České republice je pokrytí a dostupnost mobilními sítěmi 5G na velmi vysoké úrovni, vyžaduje významné investice do infrastruktury a technologií.
Proto naše připomínky, které jsme kolegům z NÚKIB adresovali v rámci přípravy návrhu změny zákona o kybernetické bezpečnosti, byly motivovány a směřovaly ke vhodnému a vyváženému nastavení regulačních pravidel, aby případné regulační zásahy byly odpovídající identifikovanému riziku a byly cíleny na skutečně ty kritické a ohrožené prvky infrastruktury.
Myslím, že nám společně jde o to, najít rovnováhu v opatřeních na zajištění bezpečnosti sítí a služeb elektronických komunikací, při zajištění vhodného investičního prostředí pro jejich rozvoj, zajištění jejich vysoké kvality a dostupnosti, včetně dostupnosti cenové z pohledu jejich uživatelů.
Jak nahlížíte na možnosti samoregulace místo regulačních zásahů v některých oblastech? V poslední době jsme zaznamenali např. návrhy operátorů elektronických komunikací na zavedení samoregulačních mechanismů v oblasti předcházení a řešení podvodů založených na tzv. spoofingu.
Osobně si myslím, že vlastní odpovědný přístup jednotlivých aktérů na trhu je vždy lepší než potřeba uplatňovat regulační zásahy ze strany státu nebo jeho odborných regulačních orgánů. V tomto smyslu samoregulační aktivity sektoru určitě jako úřad podporujeme. Na druhou stranu je však v mnoha případech potřeba regulační zásah z naší strany a my jsme k tomu samozřejmě připraveni při respektování regulačních kompetencí dle evropského i národního právního rámce. Co se týče spoofingu, jeho nebezpečí vnímáme jako závažné. Proto jsme se v tomto případě rozhodli doplnit některé již vzniklé samoregulační aktivity sektoru (a podpořit vznik dalších) regulatorním opatřením, které jsme představili na nedávném workshopu.
Nyní právě běží veřejná konzultace, která představuje úpravu podmínek všeobecného oprávnění VO-S/2 tak, abychom pomohli omezit negativní dopady podvodného spoofingu – zejména zjednodušeně řečeno tím, že zjevně podvodné hovory, které přicházejí ze zahraničí, a přitom by z něj přicházet neměly, nebudou vůbec spojeny. Toto opatření však pomáhá zamezit podvodnému spoofingu, kdy jsou zneužívána fixní telefonní čísla.
Při obraně proti takovému zneužití v případě mobilních čísel, kde je třeba pracovat i s ověřením toho, zda se číslo nenachází legitimně v roamingu, jsme podpořili již probíhající samoregulační opatření mobilních operátorů. Jsme s nimi v úzkém kontaktu a jejich přístup průběžně konzultujeme.
Jaké další výzvy čekají v budoucnu váš úřad i Vás osobně, jak v nových oblastech, tak také v „tradiční“ roli regulátora elektronických komunikací?
Pokud tedy nyní pominu naše očekávané aktivity v roli národního koordinátora digitálních agend a naše působnosti v oblasti zajištění a dohledu dle P2B, DSA a dalších evropských předpisů pro digitální služby, tak především chceme, aby by Český telekomunikační úřad i nadále aktivní, otevřený, transparentní a předvídatelný.
Jsme připraveni diskutovat otevřeně a věcně se sektorem, ostatními státními orgány, ale i spotřebitelskými organizacemi. Za důležitou považujeme i komunikaci směrem k veřejnosti prostřednictvím médií, ale i vlastních kanálů, jako jsou videa, osvětové materiály či sociální sítě.
Spolupracujeme v procesu přípravy a projednání novely zákona o elektronických komunikacích, zákona o poštovních službách, úzce jsme se podíleli na přípravě již zmíněného zákona o digitální ekonomice.
Osobně se těším na rozvoj digitálního rozhlasového vysílání, kterému jsme vytvořili v loňském roce podmínky v rámci aukce kmitočtů pro sítě DAB. Poté, co jsme aukci v nedávné době úspěšně dokončili, a udělili jsme příděly rádiových kmitočtů, očekáváme rozvoj nových vysílacích sítí, a v konečném důsledku i rozšíření programové nabídky pro posluchače.
Jako poměrně zásadní vnímám i aktuálně probíhající přípravu obnovy přídělů v pásmech 900 a 1800 MHz. Naším cílem je přinést operátorům investiční jistotu, ale současně nastavit podmínky pro dokrytí bílých míst a zásadní zlepšení kvality signálu na železničních koridorech. K tomu budou směřovat i navržené podmínky nových přídělů.
Na zlepšení dostupnosti nejen mobilních služeb, ale i zlepšování dostupnosti a kvality pevného přístupu k internetu se ostatně chceme zaměřit v budoucnu výrazněji. A to i díky pokračující spolupráci s MPO v dotačních výzvách či novými modely s operátory samotnými. Velkou výzvou bude pro nás společně i další pokrok v odstraňování překážek výstavby nových sítí, vytváření prostředí pro společné investice a vzájemné sdílení pasivní infrastruktury.
V loňském roce jsme se stali gestory první dotační výzvy v historii Českého telekomunikačního úřadu. Po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR jsme převzali odpovědnost za přípravu dotační výzvy na opakovače 5G a další technické prostředky v železničních vozech. Jde o výzvu v rámci Národního plánu obnovy. Aktuálně nám běží veřejná konzultace k jejím podmínkám, které mají napomoci zlepšení dostupnosti a kvality mobilních služeb i uvnitř vlakových vozů. Výzvu bychom chtěli vyhlásit v dubnu letošního roku tak, aby podpořené projekty byly realizovány do konce roku 2025.
Dalším velkým úkolem pro ČTÚ je v letošním roce příprava podmínek a provedení výběrového řízení na držitele nové poštovní licence pro období od roku 2025. Platnost současné poštovní licence, udělené jen na dva roky, vyprší na konci tohoto roku. V současné době konzultujeme s odbornou veřejností jednak závěry přezkumu poštovního trhu z hlediska potřeby uložení povinnosti zajistit dostupnost základních služeb, jejich rozsahu a kvality, a současně i návrh podmínek pro připravované výběrové řízení na držitele nové poštovní licence. Naším cílem je samozřejmě zajistit dostupnost základních služeb v potřebné kvalitě všem uživatelům.
Děkuji za rozhovor.
Za DSM se ptal Miroslav Uřičař.